Co mám dělat, když na to, co umím, potřebuji potvrzení? Kam se mám obrátit?

Rádce procesem uznávání výsledků dalšího vzdělávání: Nová možnost uznávání kvalifikací se otevřela díky zákonu č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který vstoupil v platnost k 1. srpnu 2007.

Co vám zákon umožňuje?

Jak uznávání probíhá a na co byste se měli připravit:

A jak to bude pokračovat dál?

A to je celé. Přejeme vám úspěšné absolvování a radost z toho, co umíte.

 

Co mě čeká po vstupu do vzdělávacího kurzu UNIV 3?  Nebude se na mě někdo dívat spatra?

V žádném případě ne. Na úvod každého kurzu v rámci projektu UNIV 3 projdou zájemci pohovorem s vyškoleným pracovníkem na pozici „průvodce“, který ověří jejich pracovní curiculum vitae a rozsah již dříve nabytých znalostí. Průvodce s nimi provede tzv. diagnostickou sondu, a tu pak konzultuje s lektorem vzdělávání. Nemusí pak být nutné, aby uchazeč kurz pro dílčí kvalifikaci absolvoval v plném rozsahu.

Zhodnotit znalosti dospělých lidí, kteří vstupují do procesu uznávání jejich kvalifikace, není snadný úkol. Proto se na něj průvodci a hodnotitelé v projektu velmi pečlivě připravují cíleným školením.  Jak v odpovědi na tento dotaz uvedla odbornice PhDr. Jiřina Novotná z Národního ústavu pro vzdělávání Praha, musí se hodnotitel snažit o maximální objektivizaci, přičemž je nesmírně obtížné porovnávat výkony různých lidí.

 „Je třeba brát v potaz, že opakovaný vstup do vzdělávacího procesu je zátěžová situace pro lidi, kteří třeba dvacet let nebyli ve škole. Teď mají najednou mluvit před cizími lidmi,“ zdůrazňuje NovotnáPři zdánlivé neznalosti u zkoušky proto podle ní nemusí jít o to, že člověk neumí, ale že se tzv. zablokoval. Už jen vstupem do školní budovy se v něm totiž může vše svírat a oživuje se pocit, že bude zase neúspěšný.

Hodnotitelé v projektu UNIV 3 jsou proto vedeni k tomu, že je třeba   klást velmi jasné a srozumitelné otázky a při posuzování činností nejdříve pozorovat, až potom hodnotit. Hodnotitelé se učí eliminovat různá nebezpečí chyb v hodnocení, jako jsou vytváření chybného dojmu, připisování vlastností na základě podobnosti, podvědomé nadhodnocení milých a sympatických lidí (anebo naopak záměrná vyšší přísnost vůči milým a sympatickým lidem), podlehnutí fyzické atraktivitě zkoušeného, anebo  ovlivnění  generační spřízněností se zkoušeným. 

Zájemce o doplnění vzdělávání se tedy v kurzech setká s vyškolenými profesionály.

 

Nevadí učitelům na středních školách vyučovat dospělé posluchače? Jak k nim přistupují?

Je tomu přesně naopak. Jak vyplývá ze zpětné vazby, na kterou tým projektu UNIV3 klade velký důraz, většina „klasických“ učitelů si v pozici lektora vyučování dospělých velice pochvaluje. Dokonce někteří hovoří o tom, že si do těchto hodin chodí doslova „odpočinout“.

Oceňují, že proti sobě mají žáka (účastníka vzdělávání), který je velice silně motivován a bývá velice pozorný. Záleží mu totiž na tom, aby uspěl, a také aby čas strávený v lavicích využil maximálně účelně. To je často velký protiklad proti žákům v počátečním vzdělávání, kteří mnohdy nepříliš spolupracují a školu někdy berou jako „nutné zlo“.

Navíc jde v dalším vzdělávání o lidi s hotovým názorem na řadu otázek, což je pro kantora rovněž osvěžující. V řadě případů jde navíc o lidi se zkušenostmi z praxe v daném oboru, což podle odezvy pedagogů přispívá ke kvalitě hodin. Praktické zkušenosti jsou velkým přínosem i pro samotného učitele.  

 

Co vlastně znamená pojem profesní kvalifikace?

Pro lepší pochopení toho pojmu lze uvést, že dříve se namísto pojmu „profesní kvalifikace“ používal pojem „dílčí kvalifikace“. Nová legislativa na poli dalšího vzdělávání umožnila, aby uchazeči o zvýšení kvalifikace absolvovali vzdělavací kurzy v jednotlivých profesních (dílčích) kvalifikacích daného oboru a po složení zkoušek  v těchto jednotlivých kvalifikacích (podle standardů daných databází Národní soustavy kvalifikací - NSK) dospěli např. až k získání výučního listu. 

Jeden příklad za všechny: SOŠ logistická Dalovice v Karlovarském kraji v rámci projektu UNIV 3 pilotně ověřila dvě profesní kvalifikace (PK) z oblasti skladových činností (PK Evidence zásob zboží a materiálu + PK Manipulace se zbožím a materiálem). Úspěšní absolventi tohoto vzdělávání v obou PK mohou nyní složením příslušné zkoušky dosáhnout úplné profesní kvalifikace Operátor skladování podle standardu NSK. 

Ještě předtím jim navíc škola nabídla v projektu UNIV 3 doplnění další PK Skladník, jejíž kompetence u zkoušky též využijí. Jde o dobrý příklad toho, jak lze vzděláváním v profesních kvalifikacích dojít až ke zvýšení vzdělání.