Projekt UNIV 2 KRAJE navázal na projekt UNIV a rozšířil vzdělávací nabídku dalšího vzdělávání poskytovanou středními školami do všech krajů ČR. Usiloval o to, aby se střední školy staly Centry celoživotního učení a posilovaly poskytování dalšího vzdělávání sdružováním do krajských sítí.

Ve všech krajích ČR se do série navazujících projektů UNIV a UNIV 2 KRAJE (řešil je Národní ústav pro vzdělávání v Praze) zapojily stovky středních škol. Učitelé se v nich s využitím evropských a státních prostředků vzdělali v lektorování dospělých i v marketingu a učili se vytvářet vzdělávací programy.

Nová legislativa (Zákon č. 179/2006 Sb., vstoupil v platnost k 1. srpnu 2007) umožnila školám zaměřit se na segment profesního vzdělávání, připravovat vzdělávací programy pro dospělou klientelu podle potřeb trhu práce, také je realizovat.  Při výuce dospělých školy lépe využily své kapacity i při nastalém poklesu počtu dětí.

Projekt UNIV 2 KRAJE připravil celkem 975 rekvalifikačních programů, které jsou ve společné databázi k dispozici všem subjektům poskytujícím rekvalifikační vzdělávání. Programy DV v průběhu řešení projektu procházely pilotním ověřením s prvními reálnými účastníky. 

Inovativnost projektu - spočívala v jeho zásadním cíli, kterou byla proměna středních škol v instituce realizující koncept celoživotního učení. Školy v ČR jsou převážně relativně malými institucemi, které jsou soustředěné na pedagogickou činnost v počátečním vzdělávání. Některé z nich poskytují – je-li k tomu vhodná příležitost – i další vzdělávání (DV), ale obecně lze konstatovat, že SŠ neplní funkci vzdělávacího centra obce/města/kraje.

Mělo-li dojít skutečně ke zvýšení účasti dospělých na dalším vzdělávání, bylo nutné vytvořit vzdělávací příležitosti, které budou pro většinu populace dostupné (finančně i místně) a budou reagovat nejen na potřeby trhu práce a trhu vzdělávání, ale i na konkrétní vzdělávací potřeby obyvatel. DV není pouze cestou k zajištění vzdělané pracovní síly, jeho smyslem je i kultivace jednotlivce, podpora jeho zájmů a rozvoj jeho dispozic. Z prostředků ESF nelze podporovat realizaci všech druhů DV, ale SŠ měly možnost se v průběhu projektu připravit k realizaci uvedeného konceptu.

Dalším inovativním prvkem bylo vytvoření sítě spolupracujících a svou činností vzájemně se doplňujících středních škol, které se budou systematicky a promyšleně věnovat přípravě a realizaci dalšího vzdělávání v nejširším slova smyslu. Inovativním se stane změna řízení středních škol zapojených do projektu, oblast dalšího vzdělávání se totiž stane postupně rovnocennou s oblastí počátečního vzdělávání.

Inovativní byla také příprava učitelů SŠ na práci s dospělými, která se dosud v ČR systematicky nerealizovala. Přidanou hodnotu projektu tvořila snaha smysluplně využívat stávající materiální a personální kapacity škol pro širokou veřejnost a její potřeby. Předpokládalo se, že řadu kompetencí, k jejichž rozvoji a prohloubení bude u pedagogických pracovníků docházet, využijí i při realizaci počátečního vzdělávání. Dojde tak nejen k propojování počátečního a dalšího vzdělávání, ale i k jejich vzájemnému obohacování a zkvalitňování.

Realizace projektu přinesla určité zisky školám, krajům, obcím i jednotlivcům:

Zisk pro školy: rozvoj profesních kompetencí učitelů; vyšší respekt k požadavkům světa práce; provázanost a vzájemné obohacování se počátečního a dalšího vzdělávání; rozvoj spolupráce se sociálními partnery, nová partnerství.

Zisk pro kraje a obce: škola jako místo setkávání různých generací při učení i dalších činnostech; lepší využití prostorů a materiálního vybavení školy; dostupnost dalšího vzdělávání, dostupnost poradenství.

Zisk pro jednotlivce: širší nabídka dalšího vzdělávání - více možností; lepší dostupnost DV i poradenství; vyšší motivace k dalšímu vzdělávání.