Hořické učiliště v projektu UNIV 3
Odborné učiliště a Praktická škola v Hořicích poskytuje vzdělání od 30. června 1960. Účelem této školy bylo zajistit řádnou výuku a výchovu mládeže ze škol vyžadující zvláštní péči.
Škole byla přidělena budova po bývalé okresní vojenské správě. V prostorách budovy byla škola, internát, družina mládeže, kuchyň a dílny. Do zahajovacího ročníku nastoupilo celkem 11 kmenových pracovníků a 4 externisté, kteří vyučovali celkem 128 učňů. Pro první učební rok byly ustanoveny následující obory: Zedník, Brašnář-sedlář, Malíř – natěrač, Čalouník a přípravná třída. Během 54 let se stalo učiliště komplexním zařízením. Přistavěly se nové prostory pro čalounické a sedlářské dílny, nové sklady pro materiál jednotlivých oborů, garáže, tělocvična, posilovna, sauna, hřiště s umělým povrchem a byt pro školníka. Později byla nabídka ještě rozšířena o učební obory obuvnické, pečovatelské práce, zemědělské a zahradnické práce.
V současné době je škola uceleným komplexem, kde je do jednoho objektu umístěna škola, internát, jídelna, dílny a sportoviště. Výuka ve škole probíhá v šesti učebnách, každá má kapacitu 14 žáků. Všechny učebny jsou vybaveny interaktivními tabulemi s připojením na internet. Výuka výpočetní techniky probíhá ve specializované učebně výpočetní techniky. Pro odborný výcvik jsou v areálu umístěny dílny malířů a lakýrníků včetně míchacího centra řízeného počítačem od firmy JUB, dílny čalouníků, brašnářů a sedlářů, cvičná kuchyň a dílna určená pro péči o prádlo oboru Pečovatelské služby. Odborný výcvik oborů zemědělské práce a zahradnické práce probíhají na Školním statku v Hořicích.
Pro využití volného času na internátu mají žáci v rámci zapojení do kroužků k dispozici školní saunu, posilovnu, tělocvičnu, hřiště s umělým povrchem, kulečník, šipky, stolní fotbal a zónu oddychu s grilem a udírnou.
V průběhu roku 2011 byla škola oslovena k účasti v projektu UNIV 2 kraje, proměna škol v centra celoživotního vzdělávání. Do této doby škola nikdy dospělé nevzdělávala. V zapojení do tohoto projektu ji také ovlivňoval pravidelný zájem veřejnosti o možnosti „večerního studia“ některých oborů vzdělávání. Výrazným impulsem pro zapojení byla návštěva krajského metodika, pana Mgr. Miloše Rojky, který vše velmi erudovaně vysvětlil a dal tak základ k další mnohaleté spolupráci s ním a potažmo s NÚV.
V začátku projektu UNIV 2 kraje škola zpracovala program dalšího vzdělávání Zednické práce, který je připraven pro získání základních dovedností v uvedeném oboru. Tato práce na projektu byla začátkem, který se později rozšířil o projekty DV Brašnář a Dlaždič.
Díky zájmu veřejnosti se škola pustila do přípravy pilotáže projektu DV Brašnář v rámci UNIV 2 kraje. Ten pilotovala od 10. 2. 2012 do 24. 3. 2012. Do ověřování byli zapojeni čtyři zájemci (dva muži a dvě ženy). Teoretická výuka probíhala na učebně v budově školy a odborný výcvik v dílně brašnářů a sedlářů. Sociální složení frekventantů ověřování bylo následující:
1 x nezaměstnaný
1 x žena v domácnosti
2 x zaměstnaní lidé (1 x manuálně pracující a 1 x duševně pracující)
Podle dotazníku, který byl vyplněn před zahájením kurzu, zvolil jeden z účastníků kurz proto, aby si mohl najít jinou práci a ostatní tři účastníci proto, aby mohli složit zkoušku z profesní kvalifikace. Tři z dotázaných by se rádi po absolvování tímto řemeslem živili a všichni chtěli získat nové znalosti a dovednosti. Největší překážkou se všem jevil nedostatek finančních prostředků na dojíždění do školy a u pracujících nedostatek dovolené na absolvování kurzu. Po absolvování účastníci hodnotili průběh jako bezproblémový, pro další výuku jako dobře zpracovaný. Nedoporučovali nic měnit, až na hodinovou dotaci ve prospěch odborného výcviku.
Před absolventy bylo další vzdělávání v tomto oboru, aby si odnesli nové zkušenosti a dovednosti. Komunikace ve skupině probíhala neformálně a vždy k dané problematice. Po zakončení kurzu nemá škola zpětnou vazbu, kolik absolventů se přihlásilo ke zkoušce z profesní kvalifikace.
Organizačně bylo pilotní ověřování zajištěno s dostatečným předstihem. Byl vypracován učební plán (v programu Bakalář). Do pilotního ověřování byli zařazeni všichni, kteří se přihlásili na výzvu uveřejněnou na webových stránkách školy. Materiální zajištění vycházelo z podmínek, jaké má škola připraveny pro žáky uvedeného oboru v denním studiu a bylo dostatečné a na odpovídající úrovni.
Podařilo se dát dohromady lidi, kteří za tímto oborem byli schopni dojíždět více než 100 km, platit si ubytování z pátku na sobotu, a navíc požadovali navíc zajištění exkurze u profesionálního brašnáře. Pro školu to byla první zkušenost ze vzdělávání dospělých, a byla velmi dobrá. Ve vedení školy konstatovali pozitivní vliv i na žáky denního studia, protože přístup, chování a jednání absolventů ve škole jim ukazoval, jak je důležité vzdělávat se po celý život. Mělo to pozitivní vliv i na vztah okolí ke škole a na její zviditelnění v soustavě škol.
V další etapě, projektu UNIV 3, se škola zapojila do přípravy obsahu konkrétního zadání pro zkoušku dle zákona č. 179/2006 Sb., pro profesní kvalifikaci Brašnář, kterou také zpracovala. Chtěli zde také pilotovat profesní kvalifikaci Dlaždič, ale bohužel přes snahu získat uchazeče přes Úřady práce a obce v okolí Hořic se nepřihlásil ani jeden uchazeč o možnost vyzkoušet si zkoušku z profesní kvalifikace.
V době od 3. 2. 2014 probíhal vlastně první kurz profesní kvalifikace Brašnář, který měla škola připraven i školní rok před tím. Tehdy mělo zájem o PK asi sedm uchazečů, ale po zaslání podmínek, hlavně ceny kurzu, ho neotevřeli. Přihlásili se totiž jen dva zájemci. Pravý opak nastal ve školním roce 2015, kdy bylo více zájemců, než byla škola schopna s ohledem na kapacitní možnosti přijmout. Zajímavostí je, že zde měli i jednoho zahraničního účastníka kurzu ze slovenské Senice. Další čtyři zájemci čekali na další otevření kurzu PK v dalším školním roce.