Projekty UNIV v Lomnici u Tišnova

SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s.r.o., jejímž zřizovatelem je Svaz českých a moravských spotřebních družstev Praha, má v oblasti vzdělávání již dlouholetou tradici. V roce 1962 bylo Krajským svazem spotřebních družstev v Brně zřízeno v Lomnici učňovské středisko pro učební obor Kuchař-číšník. Od roku 1973 se středisko osamostatnilo a stalo se odborným učilištěm Českého svazu spotřebních družstev.

V letech 1978 – 1980 proběhla rozsáhlá rekonstrukce lomnického zámku, který se stal od roku 1979 oficiálním sídlem školy. V roce 1993 byla škola zapsána zřizovatelem do obchodního rejstříku jako obchodní společnost v právní formě společnost s ručením omezeným. Škola je zapsána v síti škol MŠMT a poskytuje úplné střední vzdělání žákům základních škol v učebních oborech Kadeřník a Kuchař-číšník, a v maturitním oboru Sociální činnost. 

Zájemcům o studium z řad absolventů s výučním listem tu nabízí vzdělávání v oborech nástavbového studia Vlasová kosmetika a Gastronomie. Současně je pro absolventy se středním vzděláním, kteří si chtějí rozšířit své stávající vzdělání, a tím i otevřít možnost úspěšnějšího uplatnění na trhu práce, připravena nabídka zkráceného jednoletého studia ukončeného výučním listem v oboru Kadeřník a Kuchař-číšník.

Škola byla zapojena již v roce 2009 do projektu UNIV 2. V rámci tohoto projektu zde vzniklo centrum celoživotního vzdělávání regionu. Pedagogičtí pracovníci zapojení do projektu se zúčastnili mnoha vzdělávacích seminářů, na nichž byly rozvíjeny jejich profesní kompetence (zejména v oblasti vzdělávání dospělých osob, přípravy modulových programů dalšího vzdělávání, celoživotního kariérového poradenství, marketingu dalšího vzdělávání atp.). 

V projektu UNIV 2 KRAJE se škola spolupodílela ve spolupráci se sociálními partnery na tvorbě programů dalšího vzdělávání Asistent kadeřníka I a II a Péče o osobu blízkou v domácím prostředí. Účast v projektu UNIV 3 byla tudíž logickým pokračováním v práci vzdělávacího centra a týmu pedagogických pracovníků školy, kteří se do projektu zapojili. 

V projektu UNIV 3 se škola zúčastnila aktivity tvorby rekvalifikačních programů ve 2.vlně. Ve spolupráci s jinou vzdělávací institucí tak vytvářela osnovu rekvalifikačního programu nebo zadání pro zkoušku podle hodnotícího standardu. V této aktivitě se škola podílela na přípravě rekvalifikačních programů Instruktor bodystylingu, Instruktor pilates a Výroba rybích lahůdek. 

Do pilotního ověřování v rámci projektu UNIV 3 se škola zapojila pilotáží programů dalšího vzdělávání v roce 2013,  a to programy Úklidový pracovník speciální práce, Úklidový pracovník administrativních ploch, a Výroba příloh. V únoru 2014 byla zahájena pilotáž programu Výpomoc při přípravě pokrmů, kterou v březnu úspěšně ukončilo všech 8 přihlášených a zapojených kandidátů. Dále byly pilotovány programy dalšího vzdělávání Ubytování v soukromí a Asistent kadeřníka.

Od roku 2003 prochází škola složitým obdobím zapříčiněným poklesem počtu připravovaných žáků ve všech oborech. Zapojení se do projektu UNIV 3 – vytvoření centra dalšího vzdělávání, spolupráce se sociálními partnery, propagace vzdělávací nabídky pilotáže programů dalšího vzdělávání v regionálním tisku i na stránkách školy, to vše velmi dobrým způsobem informovalo veřejnost o práci školy a jejích aktivitách. Při realizaci pilotáží programů dalšího vzdělávání škola efektivně zhodnotila investice vynaložené do vybavení výchovně vzdělávacího procesu počátečního vzdělávání v teoretickém vyučování i v odborném výcviku.

Při tvorbě a pilotáži programů dalšího vzdělávání škola využívala zejména odborných kvalifikací vlastních pedagogických pracovníků ve funkci tvůrců programů a lektorů. Programy tvořené a pilotované v projektu UNIV 3 vycházely ze vzdělávacích programů školy.

Odborných znalostí učitelů – lektorů stávajícího oboru Kuchař-číšník bylo efektivně využito zejména v programech Výroba rybích lahůdek, Výroba příloh a Výpomoc při přípravě pokrmů. Odborné znalosti pedagogů vyučujících v oboru Kadeřník se zase zúročily při pilotáži programu Asistent kadeřníka. 

Je však třeba podotknout, že pro samotné pedagogické pracovníky bylo zapojení se do programu UNIV 3 velkým přínosem. Práce na tvorbě programů i samotné pilotáže vyžadovali pro úspěšné zpracování a realizaci prohloubení a doplnění stávajících znalostí i odborných dovedností. Pilotáže ukázaly, že rovněž sami učitelé – lektoři se učili od účastníků vzdělávání. Také v tom spatřují na škole jeden z mnoha efektů zapojení do projektu. Dospělý člověk se totiž snaží čas vynaložený svému vzdělávání co nejefektivněji využít, čímž klade i vysoké nároky na vzdělavatele. Často přitom do školy vnáší taktéž nový pohled na téma, a leckdy i své zkušenosti z praxe, což všechny zúčastněné (i vzdělavatele) značně obohatí. V neposlední řadě bylo samozřejmě pro učitele zapojené do projektu nemalou motivací pro další sebevzdělávání rovněž finanční odměna za veškerou odvedenou práci. 

Při tvorbě programů škola spolupracovala se školami a vzdělávacími institucemi Jihomoravského kraje a s úřady práce v regionu. Při vyhledávání partnerů byla cennou zkušeností spolupráce s koordinátorkou Jihomoravského kraje, paní Mgr. Lenkou Řehákovou.

Ihned na počátku zapojení se do vzdělávacích programů i v samotném průběhu musela škola reagovat na kvalifikovanou připravenost lektorů, materiální vybavení pro realizaci pilotáží i skloubení organizace výuky ve škole s dalším vzděláváním dospělých. 

Zároveň byla nucena vypořádat se s jistou počáteční nedůvěrou ze strany účastníků – role průvodců, příprava životopisů, seznámení s moduly programu, ověřování vstupních znalostí kandidáta atd. Čelili zde také nezájmu zaměstnavatelů o získání, doplnění nebo rozšíření kvalifikovanosti stávajících zaměstnanců - například v profesi Úklidový pracovník administrativních ploch. 

Celému procesu napomohl citlivý přístup pedagogů a využití profesních dovedností ve vzdělávání. Odměnou pro pracovníky zapojené do projektu bylo úspěšné absolvování závěrečné zkoušky, spojené se slavnostním předáváním certifikátů. Při neformálním posezení projektového týmu s absolventy panovala uvolněná atmosféra. Vzpomínalo se na úspěchy i úsměvné příhody z výuky, což mnohdy bylo doplněno také pochlubením se novou prací a zaslouženou pochvalou rodiny. Pro některé zúčastněné byla nejsilnější motivací zejména právě možnost získat novou práci.

Na škole již tehdy chtěli pokračovat v nabídce vzdělávacích programů pro veřejnost. Zaznamenali zájemce, kteří se chtěli přihlásit do programů, které už škola pilotovala. Informace jsou totiž součástí webových stránek školy. Bohužel počet zájemců o jednotlivé programy není tak velký, aby byla cena kurzu pro jednotlivce přijatelná. Z toho důvodu byla vypracována nabídka kurzů, které obsahovaly pouze vybrané „atraktivní“ moduly z programů, po nichž je poptávka - například Hygiena a bezpečnost ve výrobním a odbytovém středisku, Příprava banketu, Základy zdravotní péče nebo Právní minimum sociálního zabezpečení.

Na škole předpokládají, že tato forma dalšího vzdělávání osloví širokou veřejnost v daleko větší míře (nižší počet hodin výuky x nižší cena). Dalším cílem vzdělávacího střediska je spolupráce se sociálními partnery z řad zaměstnavatelů a nabídka vzdělávacích kurzů připravených dle konkrétních potřeb firmy. „Příležitost spatřujeme například u profese úklidový pracovník v oblasti volby a používání čisticích přípravků s přihlédnutím k ekologii a bezpečnosti práce, ve správném používání čisticí techniky atd.,“ komentují možnosti na škole. 

Počáteční bariéra nedůvěry při zahájení provozu vzdělávacího centra byla překonána. Pedagogičtí pracovníci vnímají další vzdělávání nejenom jako možnost „přivýdělku“, ale především jako příležitost prohloubit si, a v praxi ověřit své odborné a teoretické znalosti a dovednosti. Veřejnost, a zejména sociální partneři, vnímají školu jako místo, díky němuž je možné získat novou příležitost pro úspěšné uplatnění se na pracovním trhu.