Škola, která vzdělávání dospělých umí
Střední škola obchodu a služeb Jihlava se dlouhá léta intenzivně věnuje vzdělávání dospělých pořádáním rekvalifikačních kurzů v oborech kadeřník, kosmetička a kuchař-číšník. Kromě toho pořádá odborné kurzy pro veřejnost zaměřené například na oblast fotografie, především na tvorbu a zpracování digitální fotografie.
Každoročně také otevírá odborný hodinářský kurz určený široké veřejnosti, zaměřený převážně na praktickou výuku. Jako jediná škola, která v Česku i na Slovensku tento obor vyučuje, má kapacitu tohoto kurzu obsazenu na několik let dopředu. Další významnou součástí dalšího vzdělávání tvoří realizace kurzů profesních kvalifikací.
Škola je autorizovanou osobou pro nejžádanější profesní kvalifikace v gastronomickém oboru. V poslední době zaznamenává zvýšený zájem o formu tohoto vzdělávání z řad veřejnosti i sociálních partnerů. Každoročně zde tyto kurzy absolvuje několik desítek uchazečů. Kurzy jsou pořádány školou nebo ve spolupráci se vzdělávacími agenturami.
Protože má škola v této oblasti mnohaleté zkušenosti a chtěla se hlouběji zapojit i do problematiky tvorby vzdělávacích programů u profesních kvalifikací, přivítala nabídku spolupráce v této oblasti s Národním ústavem pro vzdělávání prostřednictvím jeho krajské koordinátorky. Postupně se zapojila do zpracování vzdělávacích programů, zadání závěrečné zkoušky a pilotního ověřování u některých profesních kvalifikací z oboru gastronomie.
Zapojila se již do projektů UNIV a UNIV 2, logicky tedy po oslovení koordinátorkou v Kraji Vysočina projevila zájem o účast v projektu UNIV 3. Jedním z důvodů bylo i to, že škole bylo nabídnuto spolupracovat nejenom na vzdělávacím programu, ale i na zadání závěrečné zkoušky, konkrétně jí byla nabídnuta profesní kvalifikace Výroba rybích lahůdek.
Zde škola působila v pozici metodiků-garantů, tzn. ve funkci poradců školy, která vypracovávala vzdělávací program a později spolupracovala s autory tohoto programu v připomínkovém řízení. Hlavním úkolem ale byla hlavně tvorba zadání k závěrečné zkoušce, což byl pro školu nový úkol a nová výzva. Zároveň se jí naskytla možnost provést u této profesní kvalifikace pilotní ověřování, což ji velmi lákalo, především kvůli získání nových zkušeností.
Po zapojení se do projektu absolvovali zaměstnanci, kteří se projektu účastnili, školení v Pardubicích. Zde získali mnoho cenných zkušeností, dozvěděli se např. o existenci podobného modelu dalšího vzdělávání v zahraničí, ale především konkrétní informace o svých rolích v rámci projektu. Největším přínosem byly konkrétní poznatky, které se týkaly pilotního ověřování. Na tomto setkání se účastníci poznali se školami, které již měly s pilotním ověřováním zkušenosti, a při neformálních pohovorech od nich získali nové informace, které později uplatnili při realizaci kurzu a závěrečné zkoušky.
Účast v tomto projektu přinesla pro školu i zajímavou propagaci u široké veřejnosti, a to vzhledem ke zvolené cestě oslovování účastníků pilotního ověřování, kdy byli nejprve osloveni zaměstnanci školy a jejich rodinní příslušníci. Nicméně z důvodu nízkého zájmu škola uveřejnila v regionálním tisku inzerát, jehož odezva byla nečekaně vysoká a díky němuž se podařilo kurz bez problémů naplnit. Kvůli omezené kapacitě prostor, ve kterých kurz probíhal, bylo nutné některé zájemce odmítnout.
Přínosem pro školu byla i samotná tvorba zadání závěrečné zkoušky, neboť její tvůrci byli nuceni podrobně se s danou problematikou seznámit, což značně obohatilo rozsah jejich znalostí. K tomu, aby bylo vyhověno všem kritériím stanoveným pro závěrečnou zkoušku této profesní kvalifikace, museli tvůrci zadání shromáždit a nastudovat cca 1100 receptur na přípravu rybích specialit. Tyto receptury byly shromažďovány pomocí Internetu, odborné literatury, ale i díky kontaktování několika pražských restaurací, které se specializují na přípravu rybích pokrmů.
Z tohoto množství bylo nakonec vybráno 12 receptur. Díky tomuto faktu byly „objeveny“ zajímavé receptury a zařazeny do příslušných bloků učiva oboru kuchař-číšník. Stejně tak byl obohacen fond odborné literatury, využitelný v tomto oboru, neboť k úspěšnému splnění úkolů bylo nutné prostudovat odpovídající odborné zdroje. Některé z receptur byly použity při tvorbě každodenního jídelníčku. Díky tomu měla možnost seznámit se s nimi i veřejnost, která využívá stravování v jídelnách školy.
Zásadním problémem pro pilotní ověřování bylo zajistit požadovaný počet uchazečů. Nejprve škola oslovila své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, nicméně požadovanou kvótu osmi účastníků nenaplnila. Mnoho potenciálních uchazečů odradila dvousethodinová dotace této profesní kvalifikace. Proto byl podán inzerát v regionálním tisku. Jeho odezvou byli na škole příjemně překvapeni. Podařilo se doplnit počet účastníků na deset, ostatní zájemce nebylo možné z kapacitních důvodů výukových prostor uspokojit. Na základě poznatků získaných z informačně-diagnostického modulu došlo k redukci hodin vzdělávacího programu z dvou set na sto dvacet.
Určitou těžkostí bylo sestavení podrobného rozpočtu pilotního ověřování. Vzhledem k množství použitých surovin a ingrediencí bylo časově náročné tento rozpočet sestavit a nastavit cenovou hladinu tak, aby byla zajištěna přiměřenost nákladů pilotního ověřování. Při přípravě materiálů k výuce byly za strany lektorů zaznamenány nedostatky v literatuře, uváděné ve vzdělávacím programu. S jejich pomocí byly tyto nedostatky napraveny.
Dalším problémem, se kterým se škola setkala a který považuje za zásadní, bylo to, že tato profesní kvalifikace je zařazena do segmentu potravinářské výroby a škola ji pilotovala pro oblast gastronomie. Tuto skutečnost se ale dověděla těsně před konáním závěrečné zkoušky a nemohla ji už žádným způsobem ovlivnit, nicméně všechna kritéria a požadavky hodnotícího standardu byly splněny. Po absolvování informačně-diagnostického modulu jedna z účastnic místo v kurzu odřekla, kurz tedy začínal s devíti lidmi. Všichni jej také dokončili.
Zpětná vazba od účastníků
Motivace účastníků vzdělávacího programu byla velmi různorodá. Tři z účastníků byli domácími kulináři a specializovali se převážně na pokrmy z ryb. Od kurzu očekávali získání dalších zkušeností a receptur v oblasti zpracování ryb.
Dvě z účastnic byly učitelky odborného výcviku a odborných předmětů, zde převážil profesní zájem o tuto problematiku. Jedna z účastnic pracovala ve firmě, která se specializuje na catering a bufetovou stravu a mj. vyrábí některé lahůdky z ryb. Zájmem této uchazečky bylo obohatit své znalosti a využít je při své práci. Ostatní přivedla do kurzu spíše zvědavost či snaha o získání nových rybích receptur pro svoji potřebu.
Od účastníků kurzu škola získala zpětnou vazbu. Kurz hodnotili pozitivně, probíhal v příjemné atmosféře, o čemž svědčí i fakt, že někteří účastníci nemuseli absolvovat všech 120 hodin, nicméně se dobrovolně zúčastnili i výuky, která jim byla uznána. Vztahy mezi účastníky kurzu byly na výborné úrovni, zkoušeli receptury i doma a do kurzu nosili ostatním své výtvory na ochutnávku. Před Vánocemi si po skončení kurzu uspořádali posezení, kde jeden z účastníků prezentoval jím složenou hymnu kurzu.
Na závěr kurzu proběhlo posezení lektorů a metodika se všemi účastníky, na kterém proběhlo celkové hodnocení kurzu, diskutovalo se o jeho přínosu pro jednotlivé účastníky. Uchazeči kurzu upozornili pouze na drobné nedostatky. Všichni by v případě možnosti absolvovat další kurz projevili zájem. Lektoři kurzu hodnotili spolupráci s uchazeči jako velmi dobrou, uchazeči plnili bez problémů všechny pokyny, v zájmu atraktivity byla teoretická výuka prokládána praxí.
Vyhlídky do budoucnosti
V této činnosti už tehdy chtěli na škole pokračovat, neboť si myslí, že oblast vzdělávání dospělých má perspektivu do budoucna. Programy na vzdělávání dospělých, které jsou založeny na komerční bázi, zde budou nabízet i nadále. Perspektivu vidí právě v systému profesních kvalifikací, neboť dle svých zkušeností tento systém vnímají jako přínosný i sociální partneři školy. V současné době škola cítí jejich čím dál zřetelnější snahu se aktivně do tohoto systému vzdělávání zapojovat.
Možné potíže vidí škola v konkurenci soukromých vzdělávacích agentur. I když v současnosti díky spolupráci s nimi realizuje velkou část kurzů pro dospělé, jsou to právě vzdělávací agentury, které vyhrávají velké státní zakázky v této oblasti. Problematická je i spolupráce s místním Úřadem práce.
Dle zkušeností od partnerů školy v jiných regionech je spolupráce s tamními úřady práce na dobré úrovni, zvláště v oblasti pomoci při zařazování uchazečů z řad nezaměstnaných do kurzů pořádaných školami. V této oblasti by škola ráda vztahy s touto státní institucí zlepšila. Chtěla by rozšířit spolupráci se sociálními partnery, se kterými již spolupracuje ve fázi počátečního vzdělávání, i do oblasti vzdělávání dospělých.