Studené pokrmy, co zahřejí u srdce

Střední škola zemědělství a služeb v Městě Albrechticích je umístěna v historické budově bývalého loveckého zámečku, má však moderního ducha. Škola se může pochlubit stálým zájmem uchazečů o vzdělání a naplněnou kapacitou. Díky přetrvávajícímu zájmu o studium na této škole, modernímu vybavení, bohaté nabídce vzdělávání žáků i dospělých, možnosti zahraniční praxe i nadstandardnímu sportovnímu zázemí je škola fungujícím centrem vzdělávání, které si zaslouží pozornost veřejnosti.

V rámci celoživotního vzdělávání nabízí škola zájemcům z řad dospělých, kteří z nějakých důvodů zatím nedosáhli na výuční list, absolvování tzv. profesních kvalifikací. Do projektu je škola zapojena již řadu let a může se pochlubit dvanácti vyučenými absolventy z řad dospělých, pro které se stalo získání výučního listu vstupenkou na trh práce.

Zapojit se do dalších programů celoživotního vzdělávání bylo pro školu jasnou volbou, a proto se rozhodla využít nabízený projekt UNIV 3. Toto rozhodnutí provázelo nadšení i obavy. Zaměstnanci školy mají rádi výzvy – odtud plynul entuziasmus, ale zároveň se vyrojily i starosti, zda pro projekt budou mít potřebné zázemí, jestli se podaří naplnit stav uchazečů kurzu.

Obávali se, aby to nakonec nebylo nad jejich síly. Postupem času byly však starosti spojené s projektem stále menší a zaujetí pro práci větší. Začalo shánění účastníků kurzu. Pomocí reklam, vývěsek, internetových stránek školy, městské kabelové televize, poptáváním mezi známými. Lidé se ke snaze zpočátku stavěli skepticky, byli nedůvěřiví a vyučující také pomalu propadali skepsi. Nakonec ale zvítězila snaha a kurz se naplnil. První pilotovaný projekt Střední školy zemědělství a služeb v Městě Albrechticích byla Příprava pokrmů studené kuchyně.

Hned první kurz měl výbornou odezvu. Účastníci byli nadšeni novinkami, které se dozvěděli o pokrmech studené kuchyně, hlavně praktické „vychytávky“ a finty, které pro ně byly nové, se setkaly s úžasem. Mezi širokou veřejnost se začaly šířit zvěsti o „tom kurzu na zemědělce“, které shodně vypovídaly o tom, jak se povedl. Tyto události se promítly ve zpětné vazbě směrem k lektorům a ti získali motivaci pro další práci.

Následovaly další pilotáže z gastronomie – Příprava pokrmů teplé kuchyně, Příprava zákusků, Výpomoc při přípravě pokrmů. A ejhle, najednou už nebyl problém s naplněním kurzu, zájemců bylo dost a dost!

Kurz Výpomoc při přípravě pokrmů absolvovala i paní Vlasta. O kurzu se dověděla přímo ve škole, neváhala ani okamžik a hned se přihlásila. Sama o sobě říká, že příroda k ní byla nespravedlivá a nenadělila jí do vínku manuální zručnost. Vlasta je ale velká bojovnice, co jí nebylo shůry dáno, vynahrazuje pílí a vytrvalostí.

V tehdejší době hrdinka tohoto příběhu pracovala jako učitelka odborných předmětů oboru Cukrář. Svoji práci měla ráda, ale zcela bezezbytku ji nenaplňovala. Jejím snem bylo vykonávat práci mistrové odborné výchovy v gastronomických oborech, to znamená i kuchařů a číšníků. Svou další budoucnost viděla hlavně v praktickém vyučování. Copak s cukrařinou, s tou si hravě poradí, její dorty berou dech svou propracovaností a nápady, horší je to s prací v kuchyni, které se Vlasta bála a přistupovala k ní s nedůvěrou.

Od kurzu očekávala získání potřebné zručnosti a sebedůvěry. Kurz byl časově velmi náročný a vzhledem k tomu, že Vlasta má dvě nezletilé děti, vyvstal tu problém s jejich hlídáním v odpoledních hodinách a v sobotu, kdy kurz probíhal. Naštěstí má Vlasta dobré rodinné zázemí, takže se „hlídací směny“ podařilo rozdělit mezi manžela a babičky. Nádhernou perličkou, která velmi potěšila lektorku kurzu, bylo, když se Vlasta na jedno odpoledne omlouvala, že opravdu nemá hlídání, protože manžel má v plánu posilovnu a babičky nemohou. Jaké bylo překvapení, když Vlasta na kurz dorazila a s úsměvem zvěstovala, že poté, co manželovi připravila šunkové závitky v rosolu, které se v kurzu naučila, odřekl svou posilovnu a Vlastu doslova vyhnal, ať jde získávat další zkušenosti.

Počátek kurzu absolvovala nejistě, se značnou nervozitou, postupem času ale získávala sebedůvěru a s úžasem zjišťovala, kolik dovedností z práce cukráře se dá využít i v kuchyni. Z účastníků kurzu se postupem času stala skvělá parta lidí, kteří dokázali, že vzdělávat se v pozdějším věku může obnášet spoustu legrace. Nakonec jim přestávala stačit náplň kurzu, atakovali lektorky dalšími a dalšími dotazy, trumfovali se návrhy, co ještě uvařit a připravit a nutili tím své lektorky do dalších výkonů.

Když se v průběhu kurzu ohlásila hospitace, vyvstaly obavy, jak to účastníci přijmou a stráví. Nakonec vystresovanou osobou byla pouze lektorka. Účastníci hospitaci přijali a strávili bez nejmenších problémů. Nakonec ještě atakovali lektorky dotazy, kdy se zase na ně někdo přijede podívat.

Ale zpátky k osobě paní Vlasty. Její nadšení bylo nakažlivé a každý pokrok, který zaznamenala, dávala jasně najevo. Radovala se jako dítě nad každým úspěchem, odvážně se hrnula do nových, pro ni neznámých věcí. Urputnost, s jakou se rvala s občasnými nezdary, byla záviděníhodná. Své osvědčení po absolvování kurzu si náležitě hýčkala a lektorky byly při pohledu na ni a její nadšené oči dojaté.

Vlasta nelenila a hned se zajímala o možnosti nechat se přeřadit do praktického vyučování. Její přihláška byla ředitelkou školy přijata, jen jí bylo doporučeno rozšířit své vzdělání v gastronomii o výuční list. A Vlasta souhlasila. Už se totiž nebojí a ví, že vyučení v oboru kuchař – číšník zvládne.

Škola se pak ještě chystala pilotovat další z kurzů, jednalo se o kurz Příprava pokrmů rychlého občerstvení. A schválně, hádejte, kdo byl prvním přihlášeným? Samozřejmě Vlasta! Fantastická zpětná vazba! Navíc nebyla jediným účastníkem minulých kurzů, který do toho šel znovu, takže s naplněním stavu určitě nebyly problémy. 

To je nejlepší satisfakce pro lektory, průvodce, tvůrce programů a další zúčastněné v UNIV 3. Pocit, že několika lidem pomohli rozšířit si vzdělání, zlepšit pozici na trhu práce, uplatnit se v regionu nebo se posunout dál ke svému pracovnímu snu. Ono totiž vědomí, že jejich práce má smysl, je nejlepší zadostiučinění na světě.