Letní vzpomínky na intenzivní práci a na pilotáže

Ještě jsme za sebou neměli ani rok existence a už jsme se pustili do pilotáže? Přehnaná ambice? Špatná volba? Nevědomá cesta do problémů? Nikoliv... Jako organizace jsme vznikli a byli oficiálně zaregistrováni v lednu 2013. Jsme občanským sdružením odborníků a dlouholetých spolupracovníků, známe se tedy navzájem mnohdy déle než 10 let. Pracujeme zejména v oblasti tzv. age managementu, nicméně většina našich členů dlouhá léta praktikuje lektorskou činnost, působí v oblasti vzdělávání dospělých, resp. dalšího vzdělávání, anebo dalšího profesního vzdělávání, působení nás všech se profesně dotýká andragogiky. Už naše ustavující členská základna byla profesně bohatá: odborníci z praxe, sociologové, demografové, pedagogové, psychologové, posudkoví lékaři, pro naše nosné téma „řízení firem a pracovišť dle věku“ tedy klíčové odbornosti. Svoje zkušenosti však sdílíme a diskutujeme i s personalisty, manažery vzdělávání, projektovými manažery, řada našich členů je odbornými lektory či garanty vzdělávacích aktivit včetně rekvalifikačních kurzů.

Má pro nás pilotáž smysl? Co vlastně můžeme a chceme pilotovat? S čím se té paní Řehákové ozvat? Voláme a diskutujeme telefonicky i osobně. Byli jsme osloveni krajskou koordinátorkou UNIV 3 Mgr. Řehákovou. Známe se dlouhodobě profesně, její oslovení s možností pilotáže tedy „osobně“ překvapivé nebylo. Jsme však minimálně jako organizace formálně noví a začínáme – půjdeme do toho? Určitě ano! V samotném důsledku pro naše občanské sdružení zabezpečení pilotáží znamená vlastně start a rozjezd vzdělávacích aktivit a profilaci v oblasti vzdělávání dospělých, objevila se jedinečná šance, tu chceme využít. 

Domluveno a pro pilotáž vybíráme dvě profesní kvalifikace – manažer projektu a administrátor projektu. Volba je logická, neboť kompetence zahrnuté pod zmíněné kvalifikace lektorsky vyučují 4 členové již více než 10 let, ač pod hlavičkou různých institucí a v rámci různých kurzů. Pozitivně se vyvíjí i výběr účastníků kurzů. Rozhodli jsme se jít cestou kooperace s brněnským úřadem práce: bude však o vzdělávání zájem? Jsou přeci letní prázdniny! Jak ochotné budou zprostředkovatelé na úřadu? Ještě řada dalších otázek nám běžela hlavami v době čekání na odezvu naší žádosti o naplnění kurzů vedoucích k ověření kompetencí vybraných kvalifikací. Ale výsledek předčil naše očekávání a chmury mizely, zájemců byl dostatek. 

Souběžně s volbou kvalifikací a výběrem vzdělávaných osob jsme sestavily tým klíčový pro úspěch vzdělávání, tedy tým lektorský. Zdá se až neuvěřitelné, že nikdo z oslovených lektorů spolupráci neodmítl; navíc jsme potřebovali obsadit i další odborné pozice tak, abychom pilotáž zabezpečili podle všech regulí a naplnili kompletně nastavený průběh akce, resp. dvou akcí, do kterých jsme se pustili. 

Čtvrtá přípravná linie je obsah vzdělávání, všichni zapojení jednotlivci se do hloubky seznamovali s NSK – zkratku slyšeli, ne každý ale se systémem reálně a do hloubky pracoval, není to nástroj příliš a všeobecně známý. Požadované kompetence u zvolených profesních kvalifikací se jeví jako srozumitelné. Chceme vzdělávání praktické a interaktivní, jsou zvolené profesní kvalifikace takto zamýšleny a cíleny? Studujeme a průběžně diskutujeme metodické podklady, které jsme k pilotáži obdrželi. Bavíme se o hodnotících standardech a náš záměr a obvyklý přístup k výuce praktické (a nikoliv teoretické a nepoužitelné) bude aplikovatelný. Jsme spokojeni s možností využít řady praktických případových studií a interaktivních skupinových i individuálních cvičení, aby výuka byla pro účastníky skutečně zajímavá, ale hlavně přímo prakticky využitelná – koneckonců budeme pracovat s lidmi aktuálně bez práce a otázky uplatnitelnosti získaných znalostí a dovednosti prostě očekávat musíme... Tedy znát na ně odpovědi, které uspokojí a budou pozitivní. 

Realizace jak vstupních aktivit, tak samotného pilotního vzdělávání byla hladká a vzájemné vztahy všech zapojených pracovníků a účastníků bezproblémové. Problém se neobjeví? Ani na ta vedra není stížnost, ideální průběh kurzů... Zdání klame, jako vždy. Nejsme a rychle nebudeme autorizovanou osobou, v pilotážích uděláme sice tzv. zkoušky nanečisto, ale musíme hledat organizaci, která autorizovanou osobou je a zkoušky „naostro“ pro nás zrealizuje. Tady si začínáme uvědomovat vzájemně diskutovaný největší problém zvolených pilotovaných profesních kvalifikací – máme letité praktické zkušenosti v projektovém řízení, za sebou mnoho menších i větších projektů, manažerské zkušenosti, témata realizovaná projektově za finance EU, stejně jako firemní projekty a zakázková řešení: nic nám však není platná praxe vč. desítek odučených kurzů, workshopů, přednášek a desítky jejich spokojených absolventů či účastníků, podmínky pro autorizovanou osobu jsou nezvykle jednoznačné a velice přísné, vidíme až úzké směrování na požadovaný druh vzdělání... Jakou teď zvolit cestu? Vzít pětasedmdesát až sto tisíc korun a pouze z formálních důvodů si dodělat a certifikovat svoji kvalitu a odbornost? A ještě, bohužel, možná jen s časovým omezením, bude-li to koncept IPMA? Aniž by důvodem řešení hledat již „hotovou“ autorizovanou osobu byla i skutečnost, že požadované certifikace nelze získat takříkajíc ze dne na den, hledali jsme a našli externí organizaci a nadpoloviční většina účastníků pilotáže byla i u reálných zkoušek úspěšná, poděkování osobně přes sms a e-maily lektorům potěšily nadmíru!

Na prahu září roku 2013 od jeho prvního dne jsme doplňovali podněty k administraci, evidenci a údajům z realizovaných pilotáží. Jedno štěstí máme: veškeré podklady požadované NÚV schraňujeme v šanonech i elektronicky a můžeme je tedy postoupit. Nenarušuje to dobrý pocit z odvedené práce. 

S odstupem zhruba měsíce po skončení realizace pilotáží se ozývali účastníci, kteří našli nové pracovní uplatnění. Dva mladé účastníky pilotáží jsme se rozhodli zapojit do činnosti naší organizace, do projektové práce, ale i do lektorské praxe – v očekávání reakcí účastníků našich rekvalifikačních kurzů jsme se nespletli: slýcháme pochvalu a je kvitováno, že zapojujeme mladé odborníky jako lektory. Z informací absolventů pilotáží získáváme ještě jeden konkrétní poznatek: „administrátor projektu“ má znát a dozví se za týden totéž, co „manažer projektu“ cvičí násobně déle – uvědomili jsme si znovu a zpětně požadovanou délku pilotáže obou kvalifikací a porovnali ji s uvedenou informací, která nepřišla jako stížnost, ale nezávisle od sebe od účastníků pilotáže „administrátor“ jako plus a pozitivum, tedy že byli úspěšně přijati na pracovní pozici manažerskou.

Léto 2013 bylo vydařené – od června do září teplo, někteří odpočívali, někteří se vzdělávali. My na pilotáže UNIV 3 a intenzivní práci na nich vzpomínáme téměř denně a platí otřepaná pravda, že zůstávají vzpomínky příjemné. Jako organizace už jsme zase o něco starší, o řadu nových členů větší, o zkušenosti z mnoha realizovaných přednášek, workshopů, seminářů a kurzů bohatší. Kompetence projektových manažerů a členů projektových týmů školíme nadále pravidelně.