Naučit se pečovat o děti
Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola vznikla na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje k 1. 9. 2009 sloučením Vyšší odborné školy, Střední pedagogické školy a Obchodní akademie v Mostě a Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední školy zdravotnické J. E. Purkyně v Mostě. Obě školy měly ve vzdělávacím systému Ústeckého kraje dlouholetou tradici. Ekonomické a pedagogické obory v denní i dálkové formě vzdělávání jsou veřejnosti nabízeny od poloviny 60. let, sociální vzdělávání od 70. let a zdravotnické vzdělávání začalo být realizováno v roce 1946. Díky své vzdělávací nabídce i poskytované kvalitě vzdělávání obě školy získaly pevné postavení v krajské síti středních a vyšších odborných škol.
Od roku 2011 škola užívá označení Páteřní škola Ústeckého kraje. Certifikát byl udělen za splnění kritérii stanovených zřizovatelem Ústeckým krajem a je osvědčením o významném postavení školy v síti škol a školských zařízení Ústeckého kraje.
Sloučením obou škol byl vytvořen komplex středních a vyšších škol za účelem efektivního využívání personálního zázemí a materiálně technické vybavenosti škol. Škola v této nové podobě využila své velikosti pro rozšiřování vzdělávací nabídky v celoživotním vzdělávání, které zahrnuje především kurzy pro veřejnost, zapojila se do projektu UNIV a hned v počátku jeho fungování bylo založeno Centrum uznávání a celoživotního učení Ústeckého kraje, o. p. s. Jako zakládající člen se stala poskytovatelem celoživotního vzdělávání v rámci Ústeckého kraje.
Škola se zapojila i do navazujícího projektu UNIV 2 – KRAJE, v rámci kterého vznikla nabídka těchto kurzů: Finance pod kontrolou, Domácí jesle, Sanitář a Zdravotně sociální pracovník. Škola svoji nabídku orientovala na vzdělání ekonomické v úzké vazbě na sociální problematiku (kurz Finance pod kontrolou je určen zejména sociálním pracovníkům, kteří chtějí posílit své dovednosti v oblasti finanční gramotnosti pro zvýšení kvality své práce v sociálně vyloučených lokalitách) a dále na oblast zdravotnickou, kde se otvíraly možnosti v oblasti celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků. Proto připravila programy Domácí jesle, Sanitář a Zdravotně sociální pracovník.
Díky získaným zkušenostem s tvorbou a rovněž s pilotážemi těchto vzdělávacích programů se škola zaměřila na získání akreditací k těmto programům - u Ministerstva práce a sociálních věcí pro program Domácí jesle a u Ministerstva zdravotnictví pro program Sanitář a Zdravotně sociální pracovník. Získané akreditace posílily možnost nabízet kurzy v rámci vzdělávání.
Na projekt UNIV 2 – KRAJE navázal projekt UNIV 3, ve kterém škola pokračovala v započatých aktivitách a orientovala se na další tj. pedagogickou oblast vzdělávání. Záměr vytvořit a zároveň ověřit program s pedagogickým obsahem byl logickým krokem školy rozšířit nabídku kurzů školy a ucelit tak vzdělávací nabídku v rámci celoživotního učení.
Posledním vzdělávacím programem byl program Chůva pro dětské koutky. Do tvorby tohoto programu byla škola zapojena ve spolupráci s Vyšší odbornou školou pedagogickou a Střední pedagogickou školou v Litomyšli, kdy partnerská škola tvořila obsah programu a naše škola tvořila obsah zadání pro zkoušku u autorizované osoby v souladu s požadavky profesní kvalifikace Chůva pro dětské koutky. V rámci Národní soustavy kvalifikací v oblasti osobních služeb je možno získat kvalifikaci i pro Chůvu pro děti do zahájení povinné školní docházky. Tento program tvořily další zapojené školy v rámci projektu UNIV 3 a naše škola získala možnost tento program včetně zkoušky zkušebně pilotovat. Protože během zapojení školy do projektů UNIV, UNIV 2 – KRAJE a UNIV 3 vznikl tým lidí, který byl ochoten pracovat nad rámec standardního vzdělávání, tým lidí, který se odborně připravil na vzdělávání dospělých, tým lidí, který se efektivně podílel na tvorbě a pilotážích, bylo zřejmé, že se do pilotáže programu Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky zapojíme s chutí a s vědomím další příležitosti jak lze obohatit nabízenou oblast kurzů v rámci celoživotního učení.
A co bylo dalším motivem školy pro zapojení do této spolupráce? Bylo zřejmé, že škola jako vzdělávací instituce se zajímá o uplatnitelnost svých absolventů, sleduje vývoj trhu práce, a proto ví, že je stávající stav počtu mateřských škol neuspokojivý a nestačí pokrýt potřeby rodin s dětmi. Škola monitoruje vývoj v této oblasti a očekávala nástup nového institutu „dětská skupina“. Zejména z těchto dvou uvedených důvodů škola aktivně přistoupila ke spolupráci na tvorbě a o ověřování programu Chůva. Škola chce být rovněž institucí, která bude pomáhat na trhu práce v poskytování kvalifikací osobám, které mají zájem stát se profesionální chůvou. Ještě jeden motiv škola vidí jako zajímavý. A sice možnost propojit se na kvalifikaci Pracovník v sociálních službách se zaměřením na péči o dítě do tří let, kterou může získat účastník kurzu Domácí jesle. Zájemce o kvalifikaci péče o dítě tedy může získat kvalifikaci pro péči o dítě do 3 let a zároveň o dítě v předškolním věku. Díky těmto kvalifikacím se může stát osobou samostatně výdělečně činnou a soukromě podnikat v oblasti péče o děti.
Účastníci programu dalšího vzdělávání Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky byli osloveni několika způsoby. Jako nejdůležitější škola považovala kontaktování odpovědných pracovníků kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ústí nad Labem v Mostě, Litvínově, Lounech, Teplicích a Chomutově, jímž zaměstnanci školy předávali informace jak ústní, tak písemnou formou v podobě letáků k programu a jeho pilotáži. Říkali tomu „spanilé jízdy“, a pokud dnes tyto jízdy hodnotí, jsou si vědomi přínosu především v osobním představení a navázání vztahů pro další spolupráci. Pracovníci úřadů práce již dnes vědí, že škola jako instituce nabízející kurzy a vzdělávací programy patří mezi odpovědné a spolehlivé partnery pro vzdělávání jejich klientů.
Další formou jak získat uchazeče, bylo oslovení studentů dálkové formy vzdělávání vyšší odborné školy a střední školy, a to osobním sdělením a vytvořením nových informačních panelů v budovách školy. Dále zaměstnanci školy předávali informační letáky sociálním partnerům školy jako jsou Magistrát města Mostu, mateřské školy, základní školy, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Most, Chomutov, o. z., Městská knihovna Most a jiné.
Do kurzu se přihlásilo neuvěřitelných 56 zájemců. Vzhledem ke vstupnímu požadavku středního vzdělání s maturitní zkouškou se počet zájemců snížil na 25. Někteří další přihlášení zájemci přehodnotili svůj zájem vzhledem k požadavkům kurzu (obsah, výstup, termíny a jiné), a tak nakonec zůstalo 15 přihlášených účastníků. Pro naplnění kurzu se zaměstnanci školy orientovali na cílovou skupinu z řad laické veřejnosti, která by v dalším vzdělávání představovala skupinu samoplátců. Jinou skupinou byli klienti úřadů práce, u kterých dnes režim zvolené rekvalifikace je krizovým momentem pro realizátora kurzu. Financování rekvalifikace je podmíněno schválením rekvalifikace ústředním orgánem regionálního úřadu práce a škola je profinancována až na základě realizovaného kurzu za předpokladu úspěšného složení zkoušky účastníkem. Jako další problém škola viděla v motivaci účastníků ke vzdělávání a ve schopnosti úspěšně složit zkoušku.
Cílovou skupinou kurzu Chůva byly ženy v rozmezí od 23 let do věku 35 let, sedm žen pracovalo převážně v administrativních pozicích, jedna účastnice měla vysokoškolskou kvalifikaci pro sociální oblasti. Pět účastnic bylo evidováno na úřadech práce, z toho dvě byly studentkami dálkové formy studia vyšší odborné školy a dvě byly na rodičovské dovolené. Kurz zahájilo 14 účastnic, krátce po zahájení kurzu dvě účastnice přestaly výuku navštěvovat, kurz tedy „absolvovalo“ 12 účastnic.
Organizace kurzu byla plánována na víkendovou výuku s ohledem na personální pokrytí výuky kurzu a s ohledem na možnosti vyčlenění prostoru pro výuku zejména využití odborných učeben. Dalším důvodem byla skutečnost, že některé účastnice byly zapojeny do pracovního procesu a vhodnější pro ně byla výuka v pátek odpoledne a o víkendech.
Z hlediska personálního zajištění lektorů a hodnotitelů škola neměla žádné problémy a komplikace. Do výuky v kurzu a realizace zkoušky byli zapojeni zkušení pedagogové. Učitelé se zaměřením na zdravotnické vzdělání jsou zároveň registrovanými všeobecnými sestrami se specializací dětská sestra. Všichni vybraní učitelé trvale učí v dálkové formě studia obou typů škol a řada z nich je zapojena do celoživotního vzdělávání ve školou realizovaných kurzech.
V průběhu kurzu se o účastníky staral tzv. průvodce, jehož role spočívala v motivaci a podpoře účastníků při realizaci kurzu. Vlastní výuce předcházela tzv. vstupní diagnostika, kde se ověřily již získané kompetence účastnic kurzu a v případě sdělení stanoviska, že účastnice prokázala dosažení potřebných kompetencí v určité oblasti, nemusela navštěvovat kurz ve výuce té tématiky, ze které prokázala kompetence.
Vstupní diagnostiky se zúčastnilo 15 zájemců, průvodce se každé účastnici věnoval dostatečnou dobu. Žádná z účastnic bohužel nenaplnila požadavek na získání dílčí kompetence podle Kvalifikačního standardu NSK. Řada účastnic měla pocit, že určité vybrané kompetence zná z osobního života, že je studovala během svého studia, ale žádná z nich neměla doklad o získání dané kvalifikace. Všechny účastnice uváděly, že se kurzu chtěly zúčastnit právě proto, aby dané kompetence získaly.
Ve vlastní realizaci kurzu, přípravě a realizaci zkoušky nenastal žádný kolizní moment a účastnice po vykonání zkoušky získaly osvědčení k výkonu dílčí profesní kvalifikace Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky v rámci projektu UNIV 3. Škola jako problémový prvek vyhodnotila tu skutečnost, že na základě tohoto osvědčení účastnice nebudou moci získané dovednosti nabízet v reálné praxi. Proto v souběhu s realizovaným kurzem napřela škola své síly a schopnosti k získání statutu autorizované osoby tak, aby tyto účastnice a další zájemci z veřejnosti mohli skládat zkoušku podle režimu Národní soustavy kvalifikací před autorizovanou osobou. Vynaložené úsilí se škole vyplatilo a škola splněním všech požadavků autorizujícího orgánu Ministerstva práce a sociálních věcí získala statut autorizované osoby.
Škole se tímto krokem podařilo zrealizovat vizi instituce, která se chce komplexně zapojit do celoživotního vzdělávání a učení a být připravena na zájemce z trhu práce.
O zájmu školy realizovat kurz Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a skutečnosti na to navazující, se několikrát psalo v regionálním tisku. Jeden z článků zmiňoval školu jako subjekt, který pomáhá v regionu se zaměstnaností a vzděláváním, neboť tzv. školí chůvy pro děti. V článku se ale rovněž psalo o úskalích spojených se získáním statutu autorizované osoby a o možnostech, které škola nabízí pro zájemce, kteří si chtějí otevřít domácí školku. Jedna z účastnic kurzu a úspěšná absolventka jak kurzu, tak zkoušky před autorizovanou osobou, Zuzana, byla velmi potěšena tím, že škola získala oprávnění autorizované osoby a mohla tak získané zkušenosti z pilotního kurzu uplatnit u zkoušky a zejména ve svém novém profesním životě. Díky správnému osvědčení může požádat o živnostenský list a pečovat o předškolní děti v rodinách, dětských koutcích i dětských skupinách, rovněž může žádat o práci v zahraničí. Její uplatnění na trhu práce tak získalo nové rozměry. Potěšující je rovněž skutečnost, že se Zuzana rozhodla studovat na vyšší odborné škole vzdělávací program Předškolní a mimoškolní činnost dálkovou formou studia.
Aktivity školy v oblasti celoživotního vzdělávání mají pozitivní dopad na životy konkrétních lidí a pomáhají v řešení problému nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, který patří v této oblasti k nejvíce ohroženým.
