Díky profesní kvalifikaci má práci v Německu

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf v termínu od 1. 5. do 30. 6. 2013 pilotně ověřila v rámci projektu UNIV 3 program dalšího vzdělávání  23-022-H Soustružení kovových materiálů. Škola patří počtem žáků a počtem zaměstnanců k největším v České republice, je největší školou v Ústeckém kraji. Krajský úřad Ústeckého kraje ji zařadil mezi tzv. Páteřní školy Ústeckého kraje.

Pan Zdeněk trvale žije v obci Mikulášovice ve Šluknovském výběžku. Je mu 37 let a jeho nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitní zkouškou v elektrotechnickém odvětví.  Svoji původní profesi však nikdy nevykonával. Hned po absolvování střední školy nastoupil do podniku v místě trvalého bydliště jako účetní. I přesto, že neměl pro toto povolání jakoukoliv kvalifikaci, vlastní snahou a pracovitostí získal potřebné zkušenosti, znalosti a dovednosti pro kvalitní výkon své profese. Tyto zkušenosti v budoucnu uplatnil i při získání živnostenského oprávnění k otevření soukromé firmy, ve které nabízel služby v oblasti účetnictví a daňového poradenství drobným živnostníkům v okolí svého bydliště.

Vzhledem ke skutečnosti, že jeho firma zaměřená na poradenství v oblasti účetnictví a daňové problematiky podnikala ve Šluknovském výběžku, tedy v oblasti, kde je jedna z největších nezaměstnaností v České republice, začalo zájemců o jeho služby postupně ubývat. Tato skutečnost vedla pana Zdeňka ke spoluzaložení nové firmy, která se zaměřila na výrobu truhlářských výrobků.

Také u této firmy se negativně projevila vysoká nezaměstnanost v regionu působnosti, a kromě toho i vysoké náklady spojené s provozem firmy a pronájmem zařízení. Po neúspěšném pokusu o podnikání ve dvou různých oblastech se pan Zdeněk rozhodl opět zúročit své znalosti v oblasti účetnictví a daňového poradenství. Jako finančního poradce jej zaměstnala jedna finanční firma v Liberci.

Bohužel se ukázalo, že ani tato profese mu nepřinášela dostatečnou seberealizaci, a dokonce ani dostatek finančních prostředků na zajištění všech potřeb jeho rodiny. Poté vykonával ještě několik povolání (např. obsluha benzinové pumpy, truhlář ve firmě Tratec Velký Šenov, zaměstnanec v Izopolu v Dolní Poustevně a technik opravář invalidních vozíků v Holandsku), která byla vždy jen krátkodobá. Po zvážení všech podstatných okolností dospěl pan Zdeněk k závěru, že bude nejvhodnější vrátit se ke svému původnímu povolání. Rozhodl se, že si rozšíří technické vzdělání získané studiem elektrotechnického oboru aktivní účastí v projektu pilotního ověřování programu dalšího vzdělávání Soustružení kovových materiálů v rámci projektu UNIV 3 právě na Vyšší odborné škole a Střední škole ve Varnsdorfu.

 O připravovaném programu se pan Zdeněk dověděl prostřednictvím inzerátu, který byl zveřejněn na Úřadu práce v Rumburku. Další, a zřejmě ten nejpodstatnější důvod pro účast v projektu byla podmínka jeho budoucího zaměstnavatele, která spočívala v doložení certifikátu dosvědčujícího odborné kompetence v oblasti obráběcích strojů.

Pan Zdeněk se ucházel o místo u německé firmy Purindustrie v nedalekých Drážďanech. Tato firma zaměstnává řemeslníky a dále je „pronajímá“ různým dalším firmám na provádění kvalifikovaných pracovních činností, které není schopna zajistit vlastními zaměstnanci. Nezbytnou podmínkou pro získání pracovního místa byla certifikace dosvědčující znalosti určité profese. Takový certifikát pan Zdeněk získal absolvováním pilotního ověřování a úspěšným složením závěrečné zkoušky.

Dalším důležitým faktorem, který ovlivnil rozhodnutí zúčastnit se pilotního ověřování, byl jeho nepříznivý zdravotní stav. Pan Zdeněk se během aktivní snahy získat zaměstnání setkal například také se situací, kdy mu nástup do pracovního poměru zkomplikovala cukrovka, kterou trpí. Tato nemoc mu v tuzemských firmách znemožnila úspěšně projít vstupní zdravotní prohlídkou. Jedna z těch, do které chtěl nastoupit, nebyla ochotna akceptovat oprávněný zdravotní požadavek na více drobnějších přestávek na občerstvení, a proto se pokusil sehnat si zaměstnání i v blízkém zahraničí. Ukázalo se, že v Německu firmy kladou větší důraz na kvalifikovanost a certifikaci, než na zdravotní stav. Německá firma si kladla při uzavírání pracovní smlouvy s panem Zdeňkem tři požadavky:

1. certifikát osvědčující znalosti v oblasti obrábění kovů na konvenčních obráběcích strojích
2. osvědčení z vyhlášky č. 50/1971 Sb., § 5 - pracovník znalý
3. odborné znalosti a dovednosti v elektrotechnice a obrábění kovů

Pan Zdeněk si po úspěšném absolvování uvedeného kurzu plánuje prohloubit své odborné znalosti a dovednosti (získané při pilotním ověřování obrábění na konvenčních obráběcích strojích) v dalším kurzu, který navazuje a je zaměřen na programování, seřizování a obsluhu CNC obráběcích strojů.

Průvodce pilotním ověřováním a lektor informačně diagnostického modulu při sestavování portfolia dovedností konstatovali, že předchozí vzdělání (odborná maturitní zkouška) by umožňovalo, aby se pan Zdeněk neúčastnil některých částí, jako například teoretického vyučování. Účastník pilotního ověřování se ale dobrovolně rozhodl, že všechny moduly vzdělávacího programu absolvuje v plném rozsahu. Hlavní motivací pro rozhodnutí pana Zdeňka zúčastnit se kompletní výuky bylo získání pocitu jistoty, že uspěje u závěrečné zkoušky a získá závěrečný certifikát.

Přípravný kurz hodnotí celkově pozitivně. Lektoři teoretické výuky přistupovali k výuce účastníků individuálně s ohledem na závěry průvodce a lektora informačně diagnostického modulu a zpracované portfolio dovedností. Stejný individuální přístup zvolili i lektoři praktické výuky.

Tady se ale projevil velký rozdíl ve vstupních znalostech a schopnostech jednotlivých účastníků. Skupina byla výrazně nehomogenní. Byli v ní zastoupeni účastníci, kteří měli ukončené pouze základní vzdělání a také například náš Zdeněk, který měl maturitní vysvědčení. Někteří účastníci měli alespoň základy technických znalostí a někteří se v minulosti učili (ale nedokončili) v netechnickém oboru (např. kuchař). Tato velká nevyváženost znamenala, že se lektoři věnovali více těm slabším.

Podle názoru pana Zdeňka byl čas pro nácvik praktických činností a využití obráběcích strojů, stanovený vzdělávacím programem, dostatečný. Praktický nácvik jednotlivých odborných činností na strojích při výrobě a kvalifikovaná pomoc lektorů praktické výuky dávaly všem účastníkům pocit jistoty, že nebudou u závěrečné zkoušky zaskočeni jakoukoliv požadovanou činností u stroje a vlastní výroby rotační strojní součásti.

Skutečnost, že musel na pilotní ověřování dojíždět z Mikulášovic do Varnsdorfu, vnímá pan Zdeněk jako komplikaci, ale ne nijak nepřekonatelnou. Nevyužil a nepožadoval finanční příspěvek na dojíždění, který byl nabízen úřadem práce a školou. Přenechal jej ostatním účastníkům pilotního ověřování, kteří byli v horší finanční situaci. Náklady na dojíždění považoval za minimální investici do svého vzdělání a získání certifikátu, který mu pomůže získat zaměstnání u německé společnosti.

V současnosti je pan Zdeněk zaměstnán u výše uvedené německé firmy. K získání tohoto pracovního místa mu zásadním způsobem pomohla účast na pilotním ověřování programu dalšího vzdělávání Soustružení kovových materiálů a získání osvědčení o vykonání závěrečné zkoušky. Již po dvou měsících zaměstnání mu firma nabídla možnost získání pozice mistra. Jeho současný nadřízený mistr se za rok chystá odejít do důchodu a znalosti, dovednosti a pracovní morálka pana Zděňka jsou pro firmu zárukou dobré volby.