Hospodyňkou s osvědčením

Příběh paní Ivety může být inspirací pro toho, kdo má někdy sklony vidět svůj život v tmavých barvách a pesimisticky. Paní Iveta se přihlásila jako jedna z účastnic do kurzu Hospodyně v domácnosti, který pilotně ověřovala v projektu UNIV3  škola VOŠ, OA, SZŠ a JŠ s právem SJZ Klatovy. Kurz byl zahájen na podzim 2014, výuka probíhala v rozsahu 80 hodin a byla ukončena zkouškou v lednu 2015.
Složení účastnic kurzu bylo poměrně různorodé, ale paní Iveta patřila k těm, kdo se neustále usmívali a vyzařovala z ní pohoda. Na její přítomnost se lektorky těšily, protože na kurzech pro dospělé vždy záleží na tom, jaká panuje v kurzu atmosféra. Paní Iveta nebyla úplně typickou účastnicí kurzů, které škola pořádá, a ani tento kurz nebyl mezi  kurzy DV úplně běžný. 
Proč nebyl úplně typický? Jednak větší část učiva kurzu není součástí výuky některého z maturitních oborů školy, takže tvůrkyně a lektorky se poprvé věnovaly přípravě a výuce programu, jehož náplň v podstatě neučí v denním studiu, jednak to je taková oblast, o které se všichni v týmu domnívali, že nebude problém ji kvalitně připravit a realizovat, protože přece doma uklízíme všichni…
Až po zahájení tvorby programu došli jeho tvůrci k tomu, že první předpoklad nemusí být vždy správný. Ukázalo se, že obsah některého učiva není vůbec lehké zpracovat, protože je k němu jen velmi omezený okruh zdrojů, pokud vynecháme „dobré rady na internetu“, které si navíc někdy zcela odporují. Nakonec tým tvůrkyň a lektorek vše zvládl a pilotní ověřování mohlo začít.
Dalším specifikem kurzu je jakási dvojkombinace – tedy to, že škola předpokládá, že jej v budoucnu bude realizovat spolu s kurzem pro chůvy a připraví tak zejména absolventky škol, které mají zájem o práci v zahraničí, na výkon činnosti au-pair. Oba kurzy škola zatím pilotně ověřila a chystá se stát autorizovanou osobou přinejmenším pro kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky. 
Paní Iveta byla jednou z prvních přihlášených účastnic, protože se o kurzu dozvěděla od svých bývalých mistrových z oboru kosmetických služeb, který na škole před časem studovala. Je jí 29 let, bydlí v Klatovech, je svobodná a má dvě děti. Studium musela v druhém ročníku ze zdravotních důvodů ukončit. Následně se vyučila na ISŠ v Klatovech v oboru prodavačka smíšeného zboží a po první mateřské dovolené také tuto práci vykonávala. Pak odešla na druhou mateřskou dovolenou a po ní nastoupila do Drůbežářských závodů v Klatovech. Její zdravotní obtíže pak ale bohužel vedly k tomu, že je dnes v invalidním důchodu 3. stupně.
Do kurzu se přihlásila hlavně proto, aby se zlepšila její perspektiva do budoucího období. Na kurz chodila pravidelně, výuku vynechlala, jen když měla nemocné děti a musela se o ně doma starat. Pečlivě se připravila na závěrečnou zkoušku, kterou úspěšně složila. 
Kurz podle jejích slov naplnil její očekávání beze zbytku, protože se v něm seznámila se všemi znalostmi potřebnými pro práci hospodyně v domácnosti. Prakticky si mohla vyzkoušet dovednosti, které se od profesionální hospodyně očekávají. Je přesvědčená, že to, co se v kurzu naučila, je pro tuto činnost potřebné a všechny poznatky z kurzu využije v praxi.
Jako nejpřínosnější a pro její osobu nejdůležitější označila učivo z oblasti stolničení 
a obsluhu myčky a sušičky. Žádné učivo kurzu nepovažuje za zbytečné nebo nepotřebné pro práci hospodyně. Celkově se jí kurz líbil, byla ráda, že jej mohla navštěvovat. Nejen si rozšířit dovednosti, ale také se dostat mezi nové lidi, zavzpomínat na dobu, kdy navštěvovala pracoviště odborného výcviku a na škole studovala. 
Právě proto, že byla v době kurzu bez pracovních povinností, nepovažovala jej za nijak časově náročný a neměla žádný problém s tím, že by jí kurz ubíral čas pro péči 
o rodinu. Ani kvůli němu nemusela omezovat své koníčky, ke kterým patří hudba, literatura, turistika a právě péče o domácnost. 
Přístup a výklad lektorek, které již znala z dob svého studia, protože lektorkami kurzu byly učitelky odborných kosmetických předmětů, považuje za velmi vstřícný. Lektorky jí vždy vše, co potřebovala, dostatečně vysvětlily a předaly jí všechny své praktické zkušenosti 
a dovednosti.
Prostorové a technické vybavení pro výuku kurzu zhodnotila jako dostatečné, jen některé menší prostory kosmetického salonu, kde větší část praxe probíhala, zhodnotila jako stísněnější. Ze zkušeností z výuky pilotážního kurzu i jejích připomínek realizátoři kurzu odvodili, že při příští realizaci kurzu by bylo vhodné větší část praktické výuky realizovat v budově Domova mládeže, kde má naše škola větší prostorové možnosti pro praktický nácvik nejen stlaní postelí, ale také pro úklid kuchyňských a sanitárních prostor.
Jiné připomínky k realizaci kurzu paní Iveta neměla a určitě by jeho absolvování doporučila svým známým. Je ráda, že kurz dokončila, ale osvědčení o účasti v kurzu jí stačí. Neuvažuje o získání profesní kvalifikace ani o studiu na střední škole, nicméně by se chtěla zúčastnit dalších kurzů, které škola pořádá. 
Autory kurzu velmi potěšilo, že právě paní Iveta je jednou ze dvou účastnic, které již krátce po ukončení kurzu závěrečnou zkouškou začaly jako hospodyně v domácnosti na vedlejší činnost pracovat. Považují to za efekt, který by programy DV měly mít. Navíc v případě paní Ivety se naplnilo její očekávání, se kterým se do kurzu hlásila:  rozšířila se možnost uplatnění se na trhu práce v rámci jejího zdravotního omezení, nezůstane izolovaná doma a samozřejmě i finanční přínos pro ni není zanedbatelný. 
„Jsme rádi, že kurz pro hospodyňky našel svoje účastnice, a dokonce měl takto pozitivní vliv na možnosti pracovního uplatnění nejen paní Ivety Zemančíkové, ale i dalších účastnic pilotního kurzu,“ uzavírá Mgr. Alena Kramlová z klatovské školy. 

Paní Iveta Zemančíková v kurzu Hospodyně v domácnosti při výuce stolování

Nácvik resuscitace – paní Zemančíková v modrém svetru

Zahájení zkoušky – paní Zemančíková první zleva

Rozlosování zadání u zkoušky – paní Zemančíková druhá zleva