Jak inženýrka ekonomie k hlídání dětí přišla…
Paní Tereza pochází z kantorské rodiny; maminka a její tety dlouhodobě působily jako učitelky v mateřských školkách a její otec byl učitelem na základní škole předtím, než odešel do soukromého sektoru.
Vzhledem k tomu již od útlého věku jezdila na různé školní akce, výlety či školy v přírodě a neustále se pohybovala ve školním prostředí. Terezina volba povolání byla tedy vcelku logická – zařekla se, že NIKDY nebude pracovat s dětmi. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze začala pracovat jako asistentka generálního ředitele v jedné mezinárodní společnosti. Přestože to byl cizinec, spolupráce s ním byla bezvadná a naplňující. Nicméně v některých ohledech náročná. Tereza musela být neustále na mobilním telefonu či mailu, během víkendů, státních svátků či o dovolené. Taktéž si musela vyhradit mnoho času na sebevzdělávání, což si žádá dnešní pracovní trh. Pak však přišel zásadní zlom v jejím osobním životě. Tereza se vdala a narodilo se jí první dítě. Po narození syna se v Terezině životě změnilo hodně věcí a bylo jasné, že do této náročné práce se již nechce po rodičovské dovolené vrátit.
Nicméně Tereza je velmi aktivní a dynamická žena. V době trvání rodičovské dovolené začala přemýšlet, co dál bude dělat a hlavně, jak sladí pracovní život s péči o syna. V této době také dost často slýchávala od různých známých, kamarádek či různě z médií, jak se jejich dítko nedostalo do školky, jaký je nedostatek míst v mateřských školách a zařízeních pro předškolní děti. Netrvalo dlouho a v hlavě se začal rodit nový plán…. Hlídání dětí v domácím prostředí.
O kurzu profesní kvalifikace Chůva pro dětské koutky se dozvěděla od své kamarádky, která se také do obdobného programu zapojila již v loňském roce u stejné vzdělávací organizace. Kurz probíhal na dvou místech. Teoretická výuka probíhala v nymburské vzdělávací organizaci CEARA s.r.o., praktická výuka v jednom soukromém zařízení pro děti předškolního věku. V tomto zařízení taktéž probíhají zájmové kroužky pro starší děti, takže prostory byly kvalitně vybaveny pro různou věkovou kategorii.
Pilotní kurz Chůva pro dětské koutky s časovou dotací 60 výukových hodin, byl rozdělen na dvě části – na teoretické základy potřebné pro splnění profesní kvalifikace chůva pro dětské koutky, což je například zdravověda, základy psychologie či základy biologie dítěte. Druhá, větší část kurzu, byla věnována praktickému vyučování a praxi v dětské skupině, resp. v dětském koutku. Pro paní Terezu to byla velmi zajímavá zkušenost. Dozvěděla se mnoho užitečných a praktických rad, a to například jak „zaujmout“ dítka, která vidí poprvé v životě, jak je stmelit ve spolupracující a fungující skupinu a vytvořit v ní příjemnou atmosféru. Paní Tereza oceňuje výběr kvalitních lektorek a interaktivní přístup ve výuce. Váží si i toho, že jí byl dán vždy prostor pro diskusi a zodpovídání dotazů. Není úplně jednoduché vybrat zajímavá a vhodná témata, která lze konstruktivně poskládat do počtu výukových hodin. Proto skladbu a výběr témat hodnotí paní Tereza velmi pozitivně. Jak již bylo nastíněno výše, během svého pracovního života několik vzdělávacích kurzů absolvovala, ale tento hodnotí jako jeden z nejefektivnějších a nejlepších. Absolvování kurzu jí přineslo ještě jeden další bonus; seznámila se s mnoha zajímavými lidmi, které mohou v budoucnu působit jako její zaměstnankyně…
Vzhledem ke skutečnosti, že je paní Tereza na mateřské dovolené, bylo pro ní navštěvování kurzu časově náročné, protože musela zároveň sladit péči o svého syna.
Naštěstí pro ni kurz patří k těm s kratší hodinovou dotací, takže se jednalo jen o několik pátečních odpoledních a víkendových „směn“, což nakonec s podporou manžela zvládla.
Vyvrcholením tohoto kurzu bylo složení závěrečné zkoušky profesní kvalifikace dle standardů Národní soustavy kvalifikací. Tu, až na jednu frekventantku kurzu, všichni účastníci absolvovali úspěšně. Paní Tereza spolu se svou maminkou patřila k těm nejlepším a nejaktivnějším. Vždy byly perfektně připraveny a jejich nadšení pro jejich nový plán je znát na každém kroku.
Paní Tereza si ještě před zahájením kurzu pronajala prostory v jedné vilce se zahradou, které posléze vybavila vhodným zařízením pro děti předškolního a mladšího školního věku v interiéru a exteriéru. Oslovila své známé, kteří byli ochotni přiložit ruce k dílu, a uspořádala sbírku pro vhodné vybavení pro děti. Se svojí maminkou, která se do jejího projektu také zapojila, vymyslela název a obě rozjely reklamní a propagační „kampaň“. Přihlásilo se pár rodičů, kteří řešili, kam umístit své dítko, protože kapacita státních mateřských škol je plně obsazena. Paní Tereza věří, že i v dalších následujících letech její projekt najde uplatnění a setká se zájmem. Ale sama ví, že pokud nenabídne ještě „něco“ navíc, její projekt nebude udržitelný. S maminkou vymýšlí, jak rozšíří svou nabídku služeb, jaké kroužky, kromě hlídání, jsou schopny nabídnout.
Nejen pro paní Terezu, ale i pro její maminku, přestože se jedná o bývalou učitelku mateřské školy, byl kurz velkým přínosem. Přestože si sama uvědomuje, že její boj teprve začíná. Nabyta zajímavými zkušenostmi a informacemi ale pěvně věří v úspěch…
