Keramika je jeho celoživotní vášeň
Zdeněk Janský, žijící nyní ve Starém Plzenci, vystudoval na SSŠUP Zámeček v Plzni obor kamenosochařství a poté pedagogickou fakultu ZČU obor Učitelství odborných výtvarných předmětů.
Po vysoké škole pracoval jako pedagog a výchovně kulturní pracovník na SSŠD drogistické v Mariánských Lázních a také v muzeu. Po celou dobu v podstatě pracoval s dětmi, případně dospělými, a chtěl se i nadále věnovat podobné činnosti.
Když se ke konci června 2014 uvolnilo ve Střední škole v Horní Bříze místo učitele odborného výcviku keramiky, neváhal se přihlásit. To byla dobrá příležitost jak uplatnit své vzdělání a nadále se věnovat práci s lidmi. Jedinou překážkou mohla být absence teorie technologie výroby keramiky v jeho dosavadním studiu. Na místo učitele odborného výcviku by tak nastoupil jen se základními zkušenostmi s keramickou hmotou, se kterou se seznámil již při studiu na střední škole. V kamenosochařství se keramika používá pouze jako prostředek pro vytváření modelů, které se později odlijí do sádry. I tyto zkušenosti stačily, aby byl zástupci školy vybrán jako vhodný kandidát na pozici učitele odborného výcviku. Při jeho přijímání rozhodovalo i to, že měl zkušenosti s vedením keramických kroužků pro děti a s keramikou se setkal již při praxi na studiu na vysoké škole. Zapojení do projektu UNIV 3 bylo proto pro něj nezbytné a klíčové.
První kurz, který Zdeněk úspěšně absolvoval, byl zaměřen na odlévání keramiky do sádrových forem. V průběhu kurzu Vylévač keramiky se naučil pracovat s jinými typy keramické hmoty nežli za studií. Součástí výuky byla veškerá technologie vylévání od přípravy hmoty, forem až po teorii přežahu a výpalu vytvářených výrobků. Největší starostí bylo vždy uhlídat dobu, po kterou byla keramická hmota nalita ve formě a vytvářela střep. Když ji tam necháte krátce, střep bude tenký a náchylný k rozbití, když ji tam necháte dlouho, střep bude tlustý a výrobek těžký. I přes tyto nesnáze se Zdeněk lehce dostal a postupem času získal tzv. „oko na sílu střepu“, kdy přesně určil kdy hmotu z formy vylít. Některé techniky znal z předchozích studií a tak někdy stačilo jen oprášit dříve nabyté zkušenosti. Tento kurz ho velmi bavil a jeho absolvováním získal nezbytné zkušenosti pro práci s licí hmotou, které následně mohl uplatnit při vedení žáků v každodenním vyučování. Nemalou odměnou mu byl i certifikát za úspěšné složení závěrečné zkoušky, jejíž součástí bylo vytvoření několika odlitých nádob a figurek, včetně jejich retuše. Navíc se Zdeněk seznámil s ostatními účastníky a dokonce s nimi absolvoval exkurzi do keramického závodu na výrobu sanitární keramiky Laufen ve Znojmě, kam jej pozvali zástupci z řad zaměstnavatelů, kteří byli přítomni při závěrečných zkouškách. Během kurzu měl Zdeněk snad jen jediný problém, který souvisel s dojížděním z obce Starý Plzenec do Horní Břízy a není zrovna frekventovaný a rychlý.
Při rozhodování zda se zapojit i do dalšího kurzu Výrobce sádrových forem ani chvíli neváhal. Sádra je velkým pomocníkem keramiků, a proto usoudil, že se i zde může naučit něčemu novému. Se sádrou se Zdeněk již setkal také při studiích, a tak měl malou výhodu oproti ostatním účastníkům. Opět některé zkušenosti stačilo oprášit. I tak ho kurz obohatil o nové poznatky v oblasti práce se sádrou. V průběhu kurzu účastníci vyráběli sádrové formy, modely, rozmnožovací zařízení a další sádrové doplňky. Využil i možnosti vyzkoušet si zatáčení na sádrařském kruhu, které ho zaujalo nejvíce. Práce se sádrou je o přesnosti a citu pro detail a to Zdeňkovi nechybí. Možná i toto bylo jeho jedinou překážkou, nad každým výtvorem strávil o něco více času nežli ostatní účastníci. Naštěstí se Zdeněk nevzdal a vždy je před dokončením dané práce dostihl. Možná i díky podpoře blízkých nejen z domova. Teď již jen vydržet do konce kurzu, který vyvrcholí začátkem dubna 2015 závěrečnou zkouškou. Všichni věříme, že to Zdeněk zvládne na jedničku a zaslouženě tak získá certifikát.
Díky oběma kurzům se Zdeňkovi daří udržet si zaměstnání, které bylo od vysoké školy jeho vytouženým. Veškeré dovednosti, jež se v kurzech naučil, přispěly k obohacení nejen jeho dosavadní tvorby, ale také ke kvalitnějšímu předávání zkušeností žákům keramických oborů. On sám byl s kurzy velice spokojen, protože nejen, že mu pomohly udržet si zaměstnání, ale naučil se i technikám a teoriím, které do té doby neznal, a díky nim mohly vzniknout výrobky, kterými potěšil své blízké. To se týkalo především výrobků z kurzu Vylévač keramiky. Zpracování sádry mu naopak k srdci nepřirostlo, ale i přesto se o volných chvílích věnuje jejímu zpracování, při kterém vznikají nové rozličné tvary modelů misek, hrnků, uší a jiného nádobí. Pokud by se konal další kurz zaměřený na keramiku, Zdeněk by se opět velmi rád zúčastnil.
