Kurz Art grafik pomohl absolventkám profesně růst

9. 4. 2015

Jana, Kamila a Jiřina. Tři mladé ženy z Plzně. Tři různé důvody a motivace, které je přivedly na podzim loňského roku na kurz Art grafik, pořádaný v rámci projektu UNIV 3 v Plzni. Tři zajímavé způsoby využití nabytých znalostí a dovedností, ověřených závěrečnou zkouškou. Jedno společné: pro všechny splnil kurz svůj účel a díky získanému certifikátu se uplatňují v praxi.
Pro Kamilu a Janu byl kurz prohloubením znalostí a startem v oboru, ke kterému měly díky formálnímu vzdělání blízko. Po absolvování škol se mu však nevěnovaly. 
 Jana vystudovala učitelství výtvarné výchovy a psychologie na Pedagogické fakultě v Plzni. Po škole ale nastoupila na kancelářské místo do akciové společnosti Plzeňský Prazdroj. Před nástupem na mateřskou dovolenou zastávala funkci asistentky obchodního ředitele. 
Prostor pro vlastní tvorbu přišel právě až na mateřské. Při ní si Jana uvědomila, že nejvíc inklinuje ke grafice, přípravě letáků, plakátů a drobných tiskovin. K tomu je ale nutností ovládání grafických programů, které ji na škole trochu minuly.
„V té době tyto programy teprve začínaly, nikde nebyla šance se v nich zdokonalit a plně využít jejich možností. Dokonce jsem kvůli své diplomové práci docházela na fakultu strojní, protože jedině tam měli požadované vybavení,“ vysvětluje s úsměvem Jana. Účast v kurzu Art grafik pro ni byla rozhodně příležitostí, které se chopila. Její očekávání se splnilo. „Ač to pro mě jako maminku nebylo jednoduché s časem, snažila jsem se nevynechat jedinou lekci a vstřebat co nejvíce na hodinách, protože doma už prostoru mnoho nezbývalo.“ 
Zejména praktické zkušenosti kvitovala. „Možnost si vše po teorii hned vyzkoušet je velmi dobrá, upevníme si tak to, co slyšíme v teoretických částech,“ dodává. Jako ideální vidí právě široký rámec činností, které si na kurzu vyzkoušela a nakonec i osvojila, i když umět výborně ovládat grafické programy je otázkou praxe a cviku, kterou získává při každé své nové zakázce.  
Certifikát ji pomohl rozšířit tvorbu a Jana se pomalu připravuje na rozjezd podnikání v grafickém oboru. Po mateřské, která jí končí za půl roku, se nechce vrátit do svého původního zaměstnání. Potřebuje kreativní a různorodou práci, což ji kancelář nenabízela. Zakázky se pomalu začínají hrnout, a tak doufá, že i ve velké regionální konkurenci obstojí. „Jsou zde velké možnosti, a pokud je člověk dobrý a jeho práce kvalitní, podnikání může fungovat,“ je přesvědčená Jana. Díky svému osobnímu zápalu to jistě zvládne. 

Podobný osud má i Kamila, nedávná absolventka grafického designu na střední škole, která se ale v oboru původně nechtěla pohybovat. Částečně i kvůli nejistotě v ovládání grafických programů, které se dnes neuvěřitelně rychle vyvíjí a jsou nutností pro práci v  oboru. 
To, co jí ale nejvíce pomohlo a vyústilo v získání nové práce, byly moduly věnované předtiskové přípravě, marketingu a komunikaci se zákazníkem. A možná kontakty s lektory. I díky nim začala pracovat jako art grafička v jedné z významných plzeňských reklamních agentur. 
Kamila se do kurzu přihlásila díky Úřadu práce v Plzni, kde se o možnosti dozvěděla. Očekávala zdokonalení v grafických programech, ale zejména komplexnost a propojení jednotlivých částí praktické práce v reklamních agenturách, obhájení svých návrhů před zákazníkem a hlavně export, přípravu a komunikaci s pracovníky v tiskárně. 
Čas a intenzita výuky jí vyhovovaly. Některé části a moduly již znala ze školy, avšak prakticky procvičené a zajeté je neměla. Ze všech  účastníků byla ale v tomto ohledu nejdál. To potvrzují i lektoři, kteří právě ji doporučili na nabízené místo v reklamní agentuře. 
„S Kamilou byla výborná práce, vše, co jsme vysvětlovali, doslova hltala a bylo vidět, že ví co a jak,“ potvrzuje Petr Sichinger. U závěrečné zkoušky, která pro ni byla poměrně dlouhá, prokázala, že tuto práci zvládne a je na ni dobře připravena. „Původně jsem chtěla jít do jiného oboru, pracovala jsem i v kavárně, ale řekla jsem si, že to ještě zkusím a díky kurzu a hlavně certifikátu jsem ráda, že to vyšlo,“ říká spokojeně mladá dívka. 
Třetím příkladem praktického využití znalostí z kurzu pořádaného v Plzni na přelomu roku 2014 a 2015 je Jiřina. Její příběh se od těch předešlých liší zejména tím, že nemá formální vzdělání v oboru, ale díky svému zaměstnání měla velkou potřebu se v oboru zdokonalit. 
Jiřina pochází z Opavy, kde vystudovala Střední průmyslovou školu strojnickou, obor Strojírenská technologie. Díky své lásce ke zvířatům a cestování si však po mateřské dovolené vybrala práci v plzeňské zoologické zahradě - postupně od chovatelky exotických ptáků a malých savců až po referentku propagačního a vzdělávacího oddělení, in-site projektů. 
V náplni své práce má mimo jiné i přípravu plakátů, brožur a ostatních tiskovin propagačního charakteru pro celou zoologickou zahradu. V zaměstnání obdržela program InDesign, Ilustrator a Photoshop minulý rok, kdy v ZOO přešli na novou tvorbu. „Jako samouk jsem neměla vůbec časový prostor se s nimi naučit pracovat během pracovní doby. Obdržela jsem jen základní informace a nachystané šablonky,“ říká.
Touha zlepšit své kvality v práci s těmito programy je tedy hlavním důvodem pro absolvování daného kurzu. Ten jí výrazně rozšířil obzory a hlavně odpověděl na spoustu otázek, které postupně vyvstávaly během její tvorby. O kurzu ji informovala kamarádka a zároveň bývalá kolegyně v práci. A její očekávání? Tým odborníků, kteří krok po kroku naučí, jak s programy pracovat. „Očekávala jsem, že se naučím připravit dokumenty do tisku a že nás tito odborníci seznámí s dnešními trendy v oblasti grafiky a korporátní identity,“ vysvětluje. 
Kurz splnil očekávání a dokonce je i předčil. Teoretické bloky se střídaly s praktickými. Školitelé se účastníkům věnovali individuálně a vždy ochotně, měli připravené konkrétní příklady a činnosti. Velice kvitovala promítání jednotlivých postupů na plátno. Výuka byla také příjemně doplněna tištěnými materiály z běžné praxe. Velice vhodná byla z jejího pohledu návštěva tiskařských provozů. Tu také společně s prací s grafickými programy hodnotí jako nejvíce užitečnou. 
Zatím nevyužívá tvorbu webových stránek, ale nemůže ji zařadit mezi nejméně užitečné, poněvadž i tato činnost jí přinesla spoustu zajímavých postřehů a hlavně základní povědomí. Nejméně užitečnou činnost nenalézá. Spíše jen málo času na procvičení jednotlivých praktických cvičení. 
A jak si stojí lektoři v očích Jiřiny? Byli vždy kvalitně připraveni a dle jejího názoru sdělili vždy maximum, i když byla spousta individuálních dotazů. Každému zvlášť dokázali poradit a nasměrovat ho na správnou cestu. Velice oceňuje volbu lektorů z řad zaměstnanců tiskáren, zde se projevila spolupráce lektorů „kantorů“ s lektory „praktiky.“ „Toto spojení bylo velice příjemné,“ líčí. 
Výborné bylo také drobné opakování na začátku následujících lekcí. Uvítala by ale více hodin na procvičování jednotlivých témat. Paradoxně ji zaměstnavatel v kurzu moc nepodporoval, spíš to byla její soukromá aktivita, kdy si v práci chtěla být jistější. I proto byl pro ni kurz časově náročný. Ale byl to závazek, nechtěla zameškat ani hodinu. V kombinaci s víkendy se to dalo zvládnout. 
Z pohledu Jiřiny byl kurz zásadní pro její profesní rozvoj. Pomohl zlepšit její každodenní činnost, své poznámky z kurzu využívá téměř denně. Nabyté znalosti může využít i v budoucnu: „Tyto zkušenosti jsou samozřejmě přenosné, pokud bych měnila zaměstnání a pracovala v podobném oboru, jistě bych jich využila,“ říká. 
Ale to, co je nejdůležitější: uplatnění v oboru v plné výši využívá. Netuší, zda by ve svém regionu nalezla uplatnění, pokud by nyní hledala práci, ale rozhodně je po absolvování tohoto kurzu možné pracovat všude tam, kde se využívá grafických programů, a zadávají se zakázky do výroby do tisku. 
Jiřina by kurz doporučila „všemi deseti“ a na závěr dodává: „Byla jsem velice potěšena, že takový kurz vznikl. Již před lety jsem se po něčem takovém poptávala a vždy jsem byla odkázána na samostudium. Proto bych chtěla organizátorům a iniciátorům tohoto kurzu srdečně poděkovat. Jsem si vědoma, že po absolvování kurzu nejsem výborným grafikem, ale mám alespoň značně lepší povědomí o této práci.“