Petr nahlédl do kuchyně kolegů vzdělavatelů

Pan Petr se celoživotně zabývá oblastí vzdělávání, především vzděláváním dospělých. Přesto, anebo právě proto se neustále snaží sledovat nové metody a postupy, které mohou rozšířit portfolio poskytovaných služeb. Uvítal tedy nabídku dlouholeté spolupracovnice, která na začátku roku 2015 organizovala kurz a následné ověřování profesní kvalifikace Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu.  
Když zvážil možnosti uplatnění této kvalifikace, došel k názoru, že absolvování aktivity pro něho bude přínosem. Především v oblasti personální práce, kde získal většinu informací před lety při studiu managementu, získá aktuální přehled a postupy. Současně bude moci nabídnout nové služby školám, kde vyvíjí nezanedbatelné procento aktivit. Současně se ve své práci dostává do častého kontaktu s lidmi (v celé věkové struktuře), kteří řeší náročné životní situace. Jednou z nich bývá řešení následného životního uplatnění. Navíc – koučovací přístup sám o sobě je mu blízkým, a tak nakonec skutečně nebyl důvod k dlouhému rozhodování. Poděkoval za nabídku a rád se zúčastnil.
Znovu do školy
Čím více se blížilo zahájení kurzu, tím častěji se v Petrově hlavě objevovala myšlenka, zda je to „nutné“. V mnoha posledních letech stojí na druhé straně lavice a nyní zase do školy? Převládla ovšem zvídavost, možná i zvědavost a začal se na novou zkušenost těšit. Nakonec nahlédne do kuchyně kolegů, seznámí se s novými postupy a určitě pozná nové lidi. Přišel první den, a jak to už bývá u lidí více než dospělých, s trochou zvědavosti a s trochou nejistoty se v Nymburce seznamovali noví „spolužáci“.
Příjemné zahájení kurzu bylo samozřejmě zásluhou organizátorky a v neposlední řadě i velmi zkušené lektorky s bohatými pedagogickými i lidskými zkušenostmi. Svým způsobem měl Petr představu, co bude předmětem studia a řadu věcí znal ze své praxe. Po několika hodinách začal témata vidět v jiných, nových vztazích. Určitě je třeba začít od začátku – tedy trocha historie, která nebývá vždy záživná. Ovšem jsou lidé, kteří ji umí podat zajímavou formou. Pak následuje zařazení do legislativního rámce – taky žádná zábava, ale jak již bylo řečeno, jsou lidé, kteří to umí podat.

Další témata již byla o komunikaci s klienty, a to byl Petr ve svém živlu. Nalezl řadu zajímavých podnětů i pro svou dosavadní práci. Znovuobjevil postupy, které již dlouho nepoužil a které se rozhodl opět používat. To je vynikající sekundární efekt, když nám někdo vypráví o problematice, kterou známe a najednou máme možnost ji vidět z jiného úhlu. 
Velmi příjemné a přínosné byly nácviky rozhovorů s klienty a tvorba jejich osobního portfolia a samozřejmě i portfolia kariérového poradce. Zajímavé byly i nové informace o podpůrných nástrojích na internetu – Národní soustava povolání a národní soustava kvalifikací (které Petr přirozeně znal) a o stránkách Info absolvent (které neznal a byl jimi nadšen). Hned večer začal šířit informace o „Info absolventovi“ mezi učiteli (zatím reprezentovanými sestrou). Zajímavé podněty se objevily i v tématech práce se skupinou a nové nápady pro zařazení do organizovaných kurzů.
Podtrženo a sečteno – byť byla výuka o víkendech a v týdnu Petr (nejspíš stejně jako jeho spolužáci) pracoval, těšil se. Na kolegy, lektory a nové informace.
Období pilování informací
Každá zábava někdy končí, bohužel je to občas spojeno s méně příjemnými aktivitami, jako jsou zkoušky. Nastalo období zamlklých tváří a pilování získaných informací. Ano, všichni byli dobře připraveni, lektoři dali spousty informací a umně je dotvořili do souvislostí. Všichni účastníci byli lidé z praxe, zkušení a vzdělaní. Takže všechny podmínky pro úspěšné absolvování byly splněny. 
Ovšem známe to všichni. Nikdo nechce být za hlupáka, a zvláště od určitého věku se tento pocit stupňuje. A Petr posledních téměř třicet let, až na drobné výjimky, zkouší, nikoliv je zkoušen. Byť je mu empatie velmi blízká, toto bylo její další posílení. Čím víc se zkoušky blížily, tím čilejší byla i korespondence mezi kolegy, spojená s výměnou informací. 
A přišel „den D“. Sešli se ve známém prostředí, se známými lidmi, ale tak nějak oficiálněji. Zkoušky proběhly korektně, ovšem ve velmi přátelské a lidské atmosféře – a hlavně úspěšně. Jistě všem účastníků spadl kámen ze srdce, byť to nebylo slyšet.
Kdybychom se Petra zeptali, zda by doporučil tento kurz, odpověděl by jednoznačně ano. S drobnou poznámkou, že tato profese vyžaduje určité životní zkušenosti a nejspíš i vstupní znalosti, zkušenosti a dovednosti z oblasti komunikace, práce s lidmi a snad i trochu koučovacího přístupu. Nezbytná je potom empatie a radost z komunikace s druhými lidmi.
Uplatnění v praxi
Když čas odvál euforii z úspěšně absolvované zkoušky, přišla otázka co teď – jak to využiji. Možností se nabízí celá řada – žáci, studenti, osoby jakkoliv znevýhodněné, uchazeči a zájemci o práci, kterýkoliv člověk, který hledá vhodnou cestu životem. 
Petr má v tomto případě jasno. Získané zkušenosti bude jistě využívat při práci s klienty v oblasti rozvoje osobnosti. Další skupinou osob, se kterou velmi rád pracuje, jsou osoby starší padesáti let. Tady pomáhá svým vrstevníkům, často úspěšně, nalézt uplatnění a je pravděpodobné, že získané zkušenosti efektivitu jeho práce zvýší. V neposlední řadě bude šířit nové zkušenosti mezi pedagogy a stane se „emisarem“ této profesní kvalifikace. Profesi věří a ví, že je a stále více bude společensky významná.