Teď jsem ta pravá „zámecká kuchařka“

Jmenuji se Hana, je mi 21 let, bydlím ve Slavičíně. Jsem vyučená jako kuchař–číšník a pracuji jako kuchařka v zámecké restauraci.
Když mi paní učitelka zavolala, zda nemám zájem se zúčastnit kurzu, zdokonalit se ve studené kuchyni, vůbec jsem neuvažovala a do tohoto kurzu jsem se přihlásila. Můj zaměstnavatel chtěl po mně neustále nějakou kreativitu, např. kurz tohoto charakteru. Hlavně se jednalo o zvýšení kvalifikace, udržení se v zaměstnání a také můj zájem se naučit něčemu novému, získat novou zkušenost, poznat nové lidi, nový kolektiv. Kurz jsem si vůbec neuměla představit. Jak bude probíhat, kde se bude výuka uskutečňovat, zda mě zaměstnavatel uvolní, jací lidé se zde objeví, budou lepší než já, nebudu se tam cítit zle?
Na tyto otázky jsem dostala brzy odpověď. S průvodcem v pilotním ověřování jsme měli schůzku, individuálně se nám věnoval a poskytnul všechny potřebné informace. Celkem mě tyto informace překvapily a úplně jsem se nabudila a těšila se na zahájení kurzu. Dozvěděla jsem se, kdy kurz začíná, kdy končí, jak bude časově probíhat, hlavně v odpoledních hodinách, o víkendech. Jak bude kurz ukončen, že po ukončení získáme certifikát. Nejprve bude výuka zaměřená na hygienu, bezpečnost, normování, skladování surovin, skladovou evidenci a ostatní výukové programy. Tato výuka probíhala v učebně, kde se střídaly lektorky.  Tam jsme se začaly navzájem poznávat a vyměňovat zkušenosti. Po absolvování teorie nastoupila praxe v kuchyňkách odborného výcviku. Kuchyňky byly velmi dobře vybaveny a lektoři se střídali. Seznámili nás s vybavením, normováním, s tím, kdy a jak bude probíhat výuka. Výhodou byl daný harmonogram, protože jsem si tak mohla již dopředu upravit pracovní dobu, na pracovišti se domluvit s kolegou. Lektoři byli úžasní, věnovali se nám maximálně, vše potřebné vysvětlili, ukázali, zhodnotili, motivovali a naučili nejen vařit a připravovat pokrmy studené kuchyně, ale i esteticky cítit, umět zvolit inventář, na kterém budeme servírovat, jak má být pokrm nazdoben, upraven. Nejvíce nás motivovalo množství a úroveň výrobků. Připravovali jsme kolem 40 výrobků studené kuchyně, výrobky, se kterými jsme se ještě nesetkali, nevyráběly běžně v provozu. Na tom se shodly všechny účastnice kurzu, že se naučily spoustu nových věcí, počínaje mořskými plody, gelatinami, paštikami atd. Pracoviště na výrobu výrobků bylo dostatečně prostorné, kuchyňka měla v místnosti část, kde jsme si připravily stoly na raut a měly jsme se kde posadit a po každé praktické části zhodnotit naši práci toho dne. Lektoři se nás ptali, čemu nerozumíme, čeho se máme vyvarovat, jak to, či ono máme vylepšit, ozdobit, uložit, jak si dávat pozor na hygienu, bezpečnost a různé vychytávky. Z každé té části jsme odcházely nadšeny, byly jsme tam samé ženy, jen při střídání lektorů byl jeden muž. Při každém dalším setkání jsme byly v očekávání, co nového se opět naučíme. Na kurzu bych nic neměnila a ani mě nic nenapadá, co by mohlo být ještě lepší, vhodnější. Očekávala jsem od kurzu, že získám nové informace, vědomosti, ale že to bude tak příjemné a poučné, to mě překvapilo. Časově to bylo náročné, ale za kratší dobu by kurz nebyl tak naplněn. Také ostatní účastnice neměly problém si čas na výuku zařídit dle možností. U kurzu byla výhoda, že praktické části se věnuje více než teorii. Osobně si myslím, že praktická část je nejdůležitější. Samozřejmě, že je důležitá i teoretická část, protože zde u tohoto oboru získá účastník základní informace, hygienu, bezpečnost a další teoretické záležitosti. Závěrečná zkouška probíhala promyšleně, všichni jsme měli trému, i lektoři se přiznali. Pěkné bylo, že nás přišel pozdravit a popřát zdárnému ukončení ředitel školy a také hlavní osobnosti projektu. V jedné místnosti probíhalo zahájení, kontrola hygieny, pracovního oděvu, losování, normování. Poté nastal okamžik předávání surovin. V další místnosti jsme se rozdělily na svá pracoviště a každá již připravovala své výrobky. V průběhu práce hodnotitelé kontrolovali nejen hygienu, bezpečnost, ale pracovní postupy, celkovou práci, estetiku i úpravu výrobku. Atmosféra byla klidná, všechny jsme se snažily, aby výrobek vypadal a chutnal co nejlépe. Výrobky jsme naservírovali na raut, následovalo hodnocení a velké nadšení, že jsme kurz všechny úspěšně zvládly. Mým cílem bylo naučit se něčemu novému, to splnilo mé očekávání. Po celou dobu kurzu studené kuchyně mi fandil můj přítel i rodiče a jsem jim vděčná za jejich podporu.       V zaměstnání jsme měli akce slavnostního rázu. Ihned jsem využila mých zkušenosti, navrhla jsem mému šéfovi pokrmy, které bych připravila na studený raut. Ten mi dal svolení, abych něco předvedla. Bylo skvělé, když hostitel přišel poděkovat za skvělé výrobky, byl velmi spokojen. Můj šéf mi po ukončení kurzu a předání certifikátu zvedl plat, protože jsem uplatnila na několika akcích získané vědomosti z tohoto kurzu studené kuchyně. Potkala jsem známou, která byla nadšena vyprávěním o kurzu a litovala, že se o kurzu nedozvěděla. Na kurzu bych nic neměnila, byla jsem nadmíru spokojena. Profesně jsem povýšila. A také jsem si vyzdvihla své sebevědomí.