Uplatnit se je možné i po padesátce

Paní Anna Gregorová se narodila v roce 1963. Bydlí ve vesnici Tršice, vzdálené asi 10 km od Velkého Újezdu, kde se nachází  SOŠ a SOU služeb Velký Újezd,  s.r.o.,  a také od krajského města Olomouce. Ve svých padesáti letech byla propuštěna ze zaměstnání, a přestože má ukončené střední vzdělání, nepovedlo se jí najít odpovídající práci. 
Proto byla paní Gregorová nucena nastoupit na pozici uklízečky v jednom obchodním centru v Olomouci. Pracuje tu každý den výhradně v rámci nočních směn, což je pro ni fyzicky velmi náročné. Navíc práce přes noc velmi ztěžuje dopravu z místa bydliště na pracoviště a zpátky běžnými prostředky hromadné dopravy. 
Paní Gregorová si uvědomovala, že tuto situaci nemůže dlouhodobě snést, a proto začala hledat možnost jiného uplatnění. Dozvěděla se o kurzu zhotovování pánských plášťů a bund, který škola ve Velkém Újezdu propagovala pomocí letáků a místních rozhlasů po okolních obcích. Její známí jí kurz doporučili, protože již měli s podobným školením zkušenost a označili ho za příjemný a přínosný zážitek, který jim pomohl s dalším uplatněním na trhu práce. Navíc paní Gregorová o úpravu oděvů již dříve projevovala zájem. Proto se rozhodla do kurzu přihlásit. 
Kurz navštěvovala velmi pravidelně, přestože měl vysokou hodinovou dotaci a ona musela odjíždět za vzděláváním vždy po návratu z noční směny v práci. To vyžadovalo silnou motivaci, protože pochopitelně nemoha čekat žádnou podporu ze strany svého zaměstnavatele. Spolehnout se mohla jen na své blízké a na tým vedoucích kurzu. 
Sama uvedla, že ji náplň kurzu motivuje a baví ji učit se této práci po stránce teoretické i praktické. Zejména pak vyzdvihla možnost práce v kolektivu a komunikaci s lektory kurzu i dalšími účastníky, zkrátka možnost trávit čas v kolektivu nad společným zájmem. Ocenění kolektivu a komunikace souvisí zejména s faktem, že její současná práce prakticky neumožňuje sociální interakce, stejně jako komunikaci s klienty či vyslechnutí jejich pozitivního zhodnocení její práce. A právě to ji přitahovalo na práci krejčové – možnost dělat kreativní práci podle představ klientů a sledovat jejich případnou spokojenost. 
Ohledně náplně kurzu a jeho materiálního a organizačního zajištění paní Gregorové nic nechybělo. Náplň kurzu se jí zdála aktuální a kompletní, zajištění učebními materiály – texty i interaktivními prezentacemi – dostačující. Lektoři byli ochotní jí pomoci či zodpovědět její otázky. Nejvíce se jí líbily praktické části, při kterých se mohla dostatečně procvičit při práci se všemi základními druhy materiálů pro zhotovování bund a plášťů, základní technikou a všemi pomůckami potřebnými pro práci v krejčovství. Zde mohla vyrobit kompletní, estetický a funkční výrobek podle požadavků potenciálního zákazníka od vytvoření střihu, až po ozdobné obšití knoflíkových dírek.
Paní Gregorové vůbec nevadila časová náročnost kurzu, naopak.  Na kurzech si podle vlastních slov vlastně mohla odpočinout od stereotypní a namáhavé práce. Tomu podle ní napomohlo zařazení pravidelných přestávek s bohatým občerstvením a to, že všichni zaměstnanci školy, kteří byli pověřeni vedením kurzu, velmi pracovali na tom, aby při vzdělávání panovala příjemná nálada a nikomu nic nechybělo. To vše jen napomohlo tomu, že paní Gregorová bez potíží kurz dokončila a získala kýžený certifikát. 
Získané zkušenosti využila nejprve při pomoci rodině a přátelům s jejich oděvy. Záhy zjistila, že v jejím bydlišti i okolí existuje poptávka po službách, které mohla díky kurzu poskytnout – od drobných úprav, až po zhotovení kompletního oděvu. Vzhledem k tomu, že kurz byl zaměřen výhradně na zhotovování pánských plášťů a bund, požádala školu o možnost konzultovat s vyučujícími, s nimiž byla v kontaktu během kurzu a o jejichž profesionalitě i ochotě pomoci byla přesvědčena, některé typy prací, u nichž si nebyla jistá vhodným postupem. 
Škola jí samozřejmě vyšla vstříc. Vyučující s ní dokonce v rámci volného času probrali další témata z oboru podle jejích potřeb a umožnili jí všechno si prakticky vyzkoušet. Paní Gregorová se tedy dále vzdělává v oboru, kupuje si odborná periodika a přivydělává si pracemi v oboru. V budoucnu dokonce počítá s možností odejít z dosavadního zaměstnání, které ji nenaplňuje, a živit se výhradně touto prací. 
Vzhledem ke všemu předchozímu paní Gregorová celý kolektiv školy chválí před svými známými. Oceňuje spolupráci se všemi, kteří se podíleli na zajištění kurzu, stejně jako jejich vstřícnost, a dále naplnění jejích představ a očekávání. 
Příklad paní Gregorové jasně dokazuje, že i po padesátém roce života, kdy se výrazně snižuje uplatnitelnost na pracovním trhu a kdy jsou starší lidé nuceni dělat práci neodpovídající jejich věku, vzdělání, schopnostem a individuálním potřebám, lze změnit vlastní situaci.
Takovýto člověk jen potřebuje vhodnou motivaci, vůli a zejména odpovídají podporu ze strany okolí, které mu nabízí vhodné cesty vedoucí ke změně jeho postavení na trhu práce a k nabytí nezávislosti na zkreslených představách většiny zaměstnavatelů. Ti se domnívají, že lidé po padesátém roce života již nemohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firmy, a proto není důvod je přijmout na místo, na které jinak mají potřebné vzdělání a zkušenosti. 
Paní Gregorová to štěstí měla a úspěšné směřuje k možnosti samostatně se živit při naplňování vlastních psychických i fyzických potřeb, jako jsou přiměřená organizace vlastního času, kreativita, komunikace či pozitivní ohodnocení práce zákazníky.