Za barem dnes umíchá cokoliv

Iveta se vyučila v oboru Příprava pokrmů a odívání. Ve školním roce 2011/2012 nastoupila na studijní obor Podnikání (dálková forma studia) na Hotelové škole v Třebíči. V té době pracovala jako servírka. Hlavním důvodem pro její účast v pilotním ověřování bylo udržet si, případně zlepšit, své pracovní uplatnění. Jako ne zcela kvalifikovaná pro práci servírky si chtěla kvalifikaci rozšířit a získat pro práci v daném oboru potřebné odborné kompetence a větší konkurenceschopnost na trhu práce, případně možnost lepšího pracovního uplatnění.

Jejím hlavním cílem bylo získání nových odborných znalostí a praktických dovedností, které by ve svém zaměstnání mohla využívat a dále rozvíjet. Tento cíl byl naplněn, neboť došlo jak k prohloubení teoretických znalostí (znalost nových receptur), tak i praktických dovedností (technologie přípravy nápojů, servis nápojů). Účastnice kurzu získala větší sebejistotu a zručnost. Frekventantka krátce po ukončení pilotního ověřování vzdělávacího programu Barman nastoupila na místo servírky v jiném podniku, kde více uplatňuje a využívá získané kompetence.

Jako nejdůležitější a nejvíce přínosnou část pilotního ověřování považuje účastnice kurzu praktickou část, tj. míchání nápojů a jejich servis. Velmi pozitivně hodnotí zpětnou vazbu od lektora, který sledoval nácvik frekventantů a bezprostředně reagoval na případné nedostatky. Pozitivně byla také přijímána vybavenost odborné učebny (restaurace) a možnost pracovat téměř v reálném provozu (přijímání objednávek, provádění kalkulace, přejímky, vyúčtování s hostem, komunikace v cizím jazyce).

Přístup lektora hodnotí Iveta pozitivně, snažil se předávat praktické dovednosti a zkušenosti, pro účastníky kurzu připravil materiály (receptury), účastníky kurzu podporoval a motivoval. Frekventantka by přivítala ještě větší prostor pro individuální přístup, který byl z důvodu vymezeného času limitován.

Časový harmonogram kurzu, který vytvořila metodička školy po konzultaci s lektorem a účastníky kurzu, byl vyhovující. Frekventantka však navrhovala vyšší hodinovou dotaci kurzu pro ještě větší možnost praktického nácviku a individuálního působení lektora a dále rozdělení výuky do více dní (kurz probíhal 2x týdně, v pondělí odpoledne cca 4 hodiny a v sobotu cca 8 hodin).

Absolvování kurzu bylo pro účastnici kurzu časově náročné, protože kromě zaměstnání ještě dálkově studuje obor Podnikání a v době, kdy probíhalo pilotní ověřování vzdělávacího programu, musela vykonávat zkoušky vyplývající ze studia výše uvedeného oboru. Při absolvování kurzu ji podporoval jak zaměstnavatel (možnost uvolnění z práce), tak rodina.

Iveta hodnotí kurz celkově velmi pozitivně, svým známým pracujícím v oblasti gastronomie by jej doporučila. Ve svém regionu krátce po ukončení kurzu našla nové uplatnění, kde může více rozvíjet získané dovednosti. Předpokládá, že složí zkoušku u autorizované osoby a získá tak osvědčení o profesní kvalifikaci.