Jak se stát průvodcem Prahou

Třicetiletá paní Kamila (střední odborné vzdělání s maturitní nástavbou) je zaměstnankyní České pošty a plánuje odchod na mateřskou dovolenou. Po návratu a při mateřské by si chtěla udělat živnostenský list na volnou živnost průvodcování a provázet turisty nejen po Praze. Vyhovuje jí pružná pracovní doba a nárazové akce s volnými dny.

O možnosti absolvovat pilotní ověřování vzdělávacího programu Průvodce Prahou v rámci projektu UNIV3 se dozvěděla prostřednictvím informační kampaně, kterou zajišťovala Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice na svých webových stránkách. 

Paní Kamila bydlí v blízkosti Teplic. Konzultovala vše ještě s učitelem Hotelové školy, který jí kurz doporučil, a zeptala se svého zaměstnavatele, zda jí umožní vyměnit si určité směny v práci, pokud s tím budou ostatní kolegové souhlasit. 

Výuka byla realizována v odpoledních hodinách v pracovních dnech a o víkendech. Pošta, kde slečna pracuje, jede na dvousměnný provoz a mají otevřeno i v sobotu dopoledne, což se zpočátku jevilo jako překážka, ale nakonec se to podařilo zdárně vyřešit. 

Hlavních příčin, proč se vlastně do kurzu přihlásila, bylo hned několik. Jedním z hlavních důvodů bylo vlastní rozšíření kvalifikačního portffolia. V dnešní znalostní společnosti se různorodé vzdělání hodí, nikdo si nemůže být jistý zaměstnáním na celý život a změny oboru se dnešní lidé nebojí. V neposlední řadě hrála roli i možnost seznámit se s novými lidmi, které zajímají stejné nebo podobné věci a témata, možnost strávit příjemně a užitečně čas, naučit se novým věcem a získat nové dovednosti.

Od kurzu očekávala, že se naučí mluvit před větší skupinou lidí. Že získá teoretický základ, ke kterému si potom bude moci doplňovat další vědomostní potenciál, že se naučí pracovat s vlastním hlasem, aby mohla vykonávat tuto vysněnou profesi.

Kurz splnil očekávání beze zbytku, problémy byly přece jenom ve vlastní trémě, kterou zpočátku zažívala, když měla mluvit před větší skupinou lidí a kterou v podstatě neznala. Nejspokojenější vždy byla po odprezentování vlastního příspěvku, kdy sklidila potlesk a uznání ze strany lektora i ostatních účastníků. Lektor potvrdil kvality nejen po formální stránce (historická data), ale také kvitoval dobrý hlasový potenciál a dobrou práci v oblasti verbální i nonverbální komunikace. 
Lektoři byli dobrými rádci a pomocníky při hodnocení jednotlivých projevů, byli konstruktivními kritiky této činnosti a vedli účastníky k tomu, aby se zlepšovali a dávali si pozor na úskalí mluveného projevu před velkou skupinou lidí. 

Důležitou součástí bylo hodnocení účastníků navzájem, kdy hodnotili své projevy, srovnávali jednotlivé příspěvky a byli motivováni též k sebehodnocení. Závěrečná část kurzu se odehrávala jako evaluační seminář, kdy se všichni účastníci sešli se všemi lektory a společně hodnotili průběh celého pilotního ověřování.

Důležitá angličtina
V profesním rozvoji došlo taktéž ke zlepšení, z teoretické části vzdělávacího programu vyplynuly vědomosti, které lze uplatnit při komunikaci s klientem atd. Důležitým aspektem byl cizí jazyk. Po úvodním zděšení následovala výuka v rozsahu 50 hodin, kde si všichni účastníci zopakovali teoretické základy jazyka, který si zvolili. V rámci výuky se setkávali s texty, které jsou uplatnitelné v roli průvodce, museli reagovat na situace, které průvodcovská činnost s sebou přináší, vyřídit nějaký vzkaz, telefonovat, objednat pokoj, restauraci atd. 

Právě tady vidí účastnice největší přínos. Zopakování si anglického jazyka a praktické uplatnění této kompetence ji motivovaly k tomu, že se přihlásila do kurzu na jazykové škole, kde bude své dosavadní vědomosti nadále rozvíjet.

Právě získané vědomosti a dovednosti jsou pro Kamilu velmi dobře uplatnitelné, neboť plánuje pohybovat se v praxi, kde tyto poznatky může okamžitě aplikovat.
Kurz byl podle názoru této účastnice celkově velmi přínosný, informace užitečné, lektoři fundovaní - dokázali zodpovídat někdy záludné otázky účastníků. Teoretických informací nebylo přespříliš, aby se v nich účastníci ztratili, velmi dobrá byla organizace a rozvržení teoretické a praktické části výuky. 

Výuka probíhala vždy v odpoledních hodinách, většinou to byla setkání vícehodinová, protože kurz byl dvousethodinový a musel se odehrát v poměrně krátkém čase. Během této doby se účastníci dozvěděli teoretický základ, vyzkoušeli si prezentaci vlastních projevů ve sterilním prostředí, aby potom o víkendu mohli vyjít do ulic a zjistit rozdíl mezi teorií a praxí. Tyto praktické záležitosti byly provozovány hlavně o víkendech.

Prostor pro samostatnou práci v oblasti ICT byl nedostatečný, Kamila by uvítala práci z domova, kdyby některé teoretické poznatky byly na internetu, například formou e-learningu, účastníci by si je mohli samostatně prostudovat a následnými tutoriály by se zkonzultoval obsah. Ušetřil by se čas účastníkům kurzů, z nichž někteří byli značně pracovně vytíženi. Lektoři by tak byli v kontaktu se svými studenty minimálně ve stejném rozsahu jako při prezenční výuce, zadávali by úkoly, autotesty, které e-learningová aplikace umožňuje. Studenti by se mohli výuce věnovat v čase, který jim vyhovuje. Praktická výuka by zůstala beze změn.

Průvodce pilotním ověřováním se stal nedílnou součástí setkávání. Tvořil zázemí, informační oporu v organizačních záležitostech, radil, sháněl informace o zkoušce, byl takovým třídním učitelem, na kterého se člověk může obrátit, má-li problém. Průvodce si vždy věděl rady, popřípadě věděl, kde se má doptat a získat potřebné informace, které se týkaly hlavně zpočátku organizace samotného pilotního ověřování a potom v závěru organizace zkoušky.

Asi největší podíl na úspěšné realizaci pilotního ověřování měli lektoři, kteří se prokázali jako velcí odborníci ve své profesi. Vtáhli účastníky do svého oboru a motivovali je vlastním nadšením. Lektoři jsou skutečnými odborníky, kteří sledují moderní trendy ve svém oboru. To potvrdili i posuzovatelé, kteří na výuku docházeli a účastnili se zkoušky. Profesionální průvodce, paní ze svazu průvodců a majitel cestovní agentury potvrdili, že úroveň výuky i závěrečné zkoušky a úroveň jednotlivých účastníků byly nadstandardní. Onen lektorský entuziasmus se snažili vnést do jednotlivých kurzů a Kamila si myslí, že se jim to rozhodně povedlo, podmanili si publikum a získali další nadšence.

Lektor vždy dával prostor pro dotazy, věnoval se jednotlivým účastníkům i individuálně, pokud to bylo třeba, nebo projevil-li o to účastník zájem. Času bylo vždy dost, a tak došlo i na příklady z praxe a zkušenosti jednotlivých lektorů. Právě ony konkrétní zkušenosti utvářely pěknou atmosféru kurzu.

Velká náročnost
Časová náročnost kurzu pro zaměstnaného účastníka byla skutečně velká. Pro toho, kdo byl na úřadu práce, to bylo optimální. Pro pracující bylo obtížné najít čas, sílu a motivaci několikrát v týdnu jít „do školy“, v tomto případě by bylo asi skutečně lepší rozdělit teoretickou výuku na část, která se dá zpracovat do formy e-learningových studijních textů, vypracovat on-line kurz v některém LMS systému a umožnit studujícím, aby si vybrali variantu, která jim vyhovuje. Je pravda, že ne všichni mají přístup k internetu a jsou natolik počítačově zdatní, že by jim to práci usnadnilo. Ale určitě by se někdo takový našel, kdo by tuto možnost uvítal.

Zaměstnavatel vyšel maximálně vstříc, umožnil výměnu směn nikoli studijní volno, což se v tomto případě ani neočekávalo. Rodinné zázemí této účastnice se stalo velkou oporou jak ve studijních záležitostech, tak i v domácí dělbě práce. V budoucnu by se chtěla věnovat průvodcovské činnosti na živnostenský list a být v kontaktu s lidmi, kteří se zajímají o její oblíbený obor. 

Nepřišla na žádnou podstatnou změnu, kterou by v kurzu provedla, kromě zeštíhlení teoretické části, respektive prezenčních hodin strávených ve škole. Chtěla by je trávit podle svého uvážení a časových možností u počítače.

Turistický ruch zažívá v poslední době boom. Např. v Teplicích neexistuje profesionální průvodce městem, který by zajišťoval základní seznámení s lázněmi a okolím. Tuto díru na trhu by slečna chtěla využít, chtěla by získat své klienty v teplických lázních, kde převažuje německá, ruská a arabská klientela. Uvědomuje si důležitost cizích jazyků a nutnost zlepšit svoji angličtinu. Chtěla by nabídnout spolupráci Lázním Teplice, a.s., aby případné výlety pro své klienty organizovaly přes ni, s jejími službami. Kurz by doporučila všem, kdo rádi pracují s lidmi, nebojí se mluvit na veřejnosti a jsou nadšenci historie a milovníky Prahy.

Výsledkem pilotního ověřování byla závěrečná zkouška, kterou absolvovalo 50 % účastníků. Všichni účastníci při zkoušce obstáli a v několika případech zkouška a získaný certifikát pomohly absolventům rozšířit si stávající kvalifikaci a dosáhnout tak kompetencí, které jsou potřebné pro výkon jejich profese.