Nejlepší pohled na světě stojí úsilí a odpovědnost
Mé jméno je Zdena je mi 35 let a jsem na mateřské dovolené. V současné době se kromě péče o své dvě děti starám o pět koní, které máme na našem statku ustájené. Naším celoživotním snem s manželem je vybudovat na našem statku jezdecký klub s odpovídajícím zázemím pro koně i jezdce. Poskytovat ustájení koní, výcvik dětí i dospělých v jízdě na koni, hyporehabilitaci, dětské tábory a pořádat jezdecké závody.
Pro vybudování našeho snu je však potřeba nemalé množství peněz. Hospodářské budovy stájí je třeba zrekonstruovat, postavit odpovídající prostory pro výcvik koní i jezdců a tak dále. Proto jsme začali zjišťovat možnosti dotací z Evropských fondů. V současné době jsou pro nás dosažitelné především dotace z oblasti cestovního ruchu, které jsou však spojeny s ubytovací kapacitou pro hosty areálu. Dále je pak nutností příslušné odpovídající vzdělání v oboru výcviku jezdců a práce s koňmi, které zajišťuje Česká jezdecká federace (ČJF), podléhající Mezinárodní jezdecké federaci (FEI). Je nutná cvičitelská popřípadě trenérská licence.
Bohužel neexistuje plné propojení a uznávání kvalifikací v rámci projektu UNIV3 a ČJF, ale federace vychází vstříc svým členům alespoň částečně. O možnosti absolvovat kurz Jezdec pro přípravu a testaci mladých koní v rámci projektu UNIV3 jsem se dozvěděla od našeho veterinárního lékaře, který ošetřuje naše koně. Po prostudování osnovy kurzu jsem zjistila, že má velmi širokou osnovu. Řekla jsem si, že mi pomůže doplnit mé znalosti především v oboru chovu koní a veteriny. Dodatečně jsme také zjistila, že na základě úspěšného absolvování kurzu mi bude uznáno doplňující vzdělání a následné kurzy v rámci ČJF nebudu muset absolvovat v jejich plném rozsahu.
V kurzu jsem si zopakovala základní manipulaci s koněm, kterou jsem již jako „koňák praktik“ dobře znala, prošli jsme podrobně anatomii koně a zjistili širší souvislosti, na kterých je založené jezdecké využití koně. Dnes už vím, proč kůň musí chodit pod jezdcem s vyklenutými zády, jaké svaly zapojuje a jak je vhodně posílit a předcházet tak zdravotním potížím. Dozvěděla jsem se, která kost je zlomená, když se mluví o bodcové kosti, kde je karpus a kde hlezno.
Velmi jsem ocenila přednášku paní výživářky Moniky Mechové, jejíž semináře jsou poměrně drahé a jako rodič na mateřské dovolené bych si je rozhodně nemohla dovolit. Její střízlivé a nekomerční názory nám udělaly jasno v mnoha rozporuplných otázkách a otevřely nám nové obzory v oblasti krmení koní. Jsem spíše typ co raději poslouchá výklad, než si hledá v literatuře - a proto pro mě přednášky byly ideální formou. Byl zde velký prostor pro naše dotazy, a tak mohl každý účastník prokonzultovat krmení svého koně, porozumět hlouběji sestavování krmných dávek a odnést si spoustu užitečných informací o fungování koňského organismu a trávení potravy. Kůň je býložravec, takže někdy jsme naráželi na velké rozdíly ve fungování trávicího metabolismu koně a člověka. Některé věci jsou stejné. Vím již, že pro svoji rodinu i svá zvířata je lepší vybírat vitamíny s chelátovým složením, že některá komerční krmiva jsou jen drahý odpad hezky zabalený v lákavém balení.
Jezdecká část se věnovala především práci s mladým koněm a jeho přípravě na zkoušky základního výcviku. Fungujících metod výcviku mladého koně je několik a stále se objevují další. Každý, kdo pracuje s mladými koňmi si pak najde ty, které vyhovují jemu samotnému a koni, s kterým aktuálně pracuje. Proto byla skupinová výuka přínosem pro všechny. Mohli jsme tak sdílet své zkušenosti a obohacovat se tak i navzájem.
Jistě nejoblíbenější částí kurzu byly hodiny veteriny s doktorem Novákem. Pan doktor má bohaté zkušenosti z praxe, nám všem - majitelům koní - vysvětlil, jak nejlépe ošetřit akutní zranění, jak postupovat při závažných a akutních problémech jako jsou koliky, schvácení či ucpání jícnu. Poskytl nám podrobné informace, jak být co nejvíce nápomocen veterináři, který je za vaším koněm již na cestě, jakou péči poskytnout koni do té doby, než přijede, které problémy mohou být závažnější než vypadají na první pohled, kdy se vyplatí volat veterináře ihned a kdy celá záležitost vydrží do rána. Dlouhá diskuze pak byla vedena nad problémem velmi častým a do RTG nálezy artrotických změn na nohách koně, které jej vyřazují ze sportovního či vůbec jezdeckého využití. Jelikož se pan doktor na RTG problematiku specializuje mohl nám poskytnout bohatou paletu snímků (dnes již v digitální formě) artrotických změn, zlomenin, růstových vad končetin a bodných ran. Vysvětlili jsme si, která zranění a zlomeniny bohužel končí utracením zvířete i jak samotný akt probíhá. Nejednalo se jistě o příjemné téma, leč tato situace může potkat každého majitele a je potřeba být obeznámen s problémem a moci pak po poradě s veterinářem rozhodnout, co pro něj bude nejlepší, aby se zabránilo zbytečné bolesti, kterou si nikdo pro své zvíře jistě nepřeje. Všichni účastníci se pak shodli na tom, že takových kurzů by mělo být více, protože celá jezdecká veřejnost by si zasloužila jistou osvětu a vyšší informovanost ve všech probíraných oblastech.
V současné době jsem již majitelkou certifikátu UNIV3 o absolvování pilotního ověřování v oboru Jezdec pro přípravu a testaci mladých koni, majitelkou jezdecké a cvičitelské licence v rámci ČJF a především jsem splnila všechny požadavky pro zažádání o evropskou dotaci na rekonstrukci našeho statku. Nyní jen čekáme na její schválení.
