Obtíže s náborem učňů začala budějovická polytechnika řešit i rozvojem vzdělávání dospělých
Vzdělávání dospělých vstupovalo stále víc do života středních škol. V Jihočeském kraji tradiční odborná škola v centru Českých Budějovic dokládala, že význam tohoto segmentu rostl právě v období sníženého zájmu o učňovské obory.
Zavedená škola v centru města, to je SŠ polytechnická v Českých Budějovicích. Vyučuje učební obory se zaměřením na stavební řemesla, maturitní obory v oblasti požární ochrany, technického zařízení budov a finančních služeb. V posledních letech škola pociťuje obtíže s náborem žáků zejména v učebních oborech, přitom chce být i centrem celoživotního učení dospělých. Proto vstoupila do projektu UNIV 3, který podporoval školy po celé ČR právě v těchto aktivitách.
„Učňovské školství je v dnešní době velice potlačeno, protože spousta dětí je motivována mít maturitní zkoušku a řada rodičů vůbec nechápe, že „nějaké učení“ má v této situaci pro dítě velký význam,“argumentovala Ing. Marie Bartyzalová, která měla oblast dalšího vzdělávání na SŠ polytechnické ve své gesci.
Na učňovské obory se podle ní hlásilo minimum lidí, proto bylo nutné prostředí více otevřít a ukázat lidem, co se mohou žáci na řemesle naučit. Navíc peníze pro školy jsou vázány na žáky. Pokud nejsou, je třeba velice šetřit na materiálu i nářadí, které je nutno obnovovat. „I tady máme v UNIVu široké pole, s nímž můžeme pracovat a získat prostředky. To je pro školu velký náboj,“ konstatovala Bartyzalová.
Základním principem projektu, který působil po celé ČR, bylo učit školy analyzovat potřeby trhu práce v regionu, následně vytvářet vzdělávací programy a pilotně je ověřit s prvními účastníky. Programy přitom ověřovala jiná škola, než která je vytvořila. Po skončení projektu jsou v databázi k dispozici všem poskytovatelům dalšího vzdělávání. Školy navíc mohou dlouhodobě využívat lektorské i marketingové znalosti, které se naučily.
Začalo to kominíky
Konkrétně na SŠ polytechnické v Českých Budějovicích od září do konce listopadu pilotně ověřili dva kominické programy: Kominík – montáž komínů a komínových vložek (36-017-H) a Kominík – měření spalin (36-023-H). V obou měli po pěti účastnících. Čerpali hlavně z řad svých bývalých žáků a lidí z praxe, kteří informace získali přes Úřad práce.
Oba tyto obory má škola i v denním studiu, a tak pro ni nebyl problém vytipovat lidi. „Měli jsme třeba zedníka z praxe, který měl v oboru odslouženo téměř 40 let a už zedničinu nemohl vykonávat fyzicky. Těšil se, že by výhledově složil zkoušky ze všech tří profesních kvalifikací Kominíka a získal výuční list. To pro něj bylo velmi motivační,“ popsala Bartyzalová.
Dalšími účastníky byli opět zedníci, absolventi školy, kteří v praxi staví komíny. Proto byl pro ně kurz velmi využitelný. Škola vytipovala také některé učně, kteří denní studium skončili po 1. nebo 2. ročníku a opustili ho. „Bylo by škoda, aby zůstali bez výučního listu, byli na Úřadu práce, anebo se zabývali třeba pouze zpěvem. Jeden z nich byl totiž skutečně úspěšný zpěvák a zúčastnil se soutěže Československo má talent,“ usmívala se Bartyzalová.
Běží třetí kurz
Protože úplná kvalifikace oboru Kominík se skládá ze tří profesních (dílčích) kvalifikací (PK), zareagovala škola na poptávku a usilovala v rámci UNIV 3 o to, aby mohla lidem poskytnout i ten třetí kurz. To se podařilo, pracovníci školy měli za sebou potřebná školení a třetí pilotáž se od června 2014 rozběhla.
„Jde o profesní kvalifikaci Kominík – kontrola a čištění spalinových cest. Pilotní kurz poběží do konce listopadu, máme nabráno osm účastníků,“ vypočítala Bartyzalová. Ti se po absolvování všech tří PK mohli přihlásit k závěrečným zkouškám a získat i výuční list.
Škola v UNIV 3 realizovala i další obory vzdělávání dospělých. Od prosince do dubna to byly profesní kvalifikace Instalatér a Sklenář. „Byly to pro naši školu velmi důležité kurzy, které nám hodně pomohly v komunikaci s okolím i mezi sebou, s žáky denního studia i dálkaři. Podařilo se nám navázat kontakty se sponzory, kteří výrazně pomohli vybavit zařízení dílen oborů Kominík, Instalatér i Sklenář a uspořádali pro žáky denního i dálkového studia exkurze a přednášky. Je to velmi zajímavé, jak se v ČR náhled na nezbytnost celoživotního vzdělávání celkově rozvíjí a jak se tato oblast rozbíhá,“ kvitovala Bartyzalová.
Škola také chtěla realizovat kurz pro profesní kvalifikaci Pokrývač. Vzdělávala Pokrývače před deseti lety v denním studiu. Tento obor je ale velmi náročný na materiálové zázemí a přípravu cvičných modelů, popřípadě vazby na pokrývačství, kde by žáci mohli vykonávat odborný výcvik.
Škola má obor Pokrývač stále ve svém rejstříku. Za pomoci dalšího vzdělávání dospělých by podle Bartyzalové bylo možné získat vybavení, oživit zájem sponzorů a navázat kontakty s realizačními firmami. Vznikla by tak šance rozběhnout jej i v počátečním vzdělávání: „Pokud mluvím s žáky i lidmi z praxe, zájem o obor i absolventy tu je. Jsem přesvědčena, že účastníky bychom určitě našli.“
Obor Pokrývač je totiž zajímavým doplňkem vzdělání a je často vyhledáván v rámci rekvalifikačních kurzů vyučenými tesaři, klempíři, někdy také montéry půdních vestaveb, popřípadě kominíky.
„Pokrývačské práce přímo navazují na práce a dovednosti oboru Tesař, který jsme rozběhli v denním studiu před čtyřmi lety. Zajímavá je pro nás možnost aktivně zapojit žáky tesaře do přípravy cvičných modelů střech. Rozvojem pokrývačského řemesla na naší škole tak získáváme kvalitnější zapojení učňů tesařů do praxe a výhled na širší spolupráci s Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů,“ uzavřela Bartyzalová.