Vzdělávání žáků i dospělých dává šanci na oživení tradiční české produkce ze skla a bižuterie

Liberecký kraj - „České sklo je mrtvé…,“ hlásaly před časem dramaticky novinové titulky, přestože realita nebyla i přes existující krizi sklářského průmyslu zdaleka tak tragická. Jedním z důsledků byl podle zkušenosti pedagogů v Libereckém kraji odliv žáků ze sklářských učňovských i studijních oborů. Střední odborné školy tento segment znovu pracně oživují – cestu k renesanci sklářského vzdělávání hledají i formou celoživotního vzdělávání dospělých.

Osm žen nastoupilo ve školním roce do kurzu v profesní kvalifikaci Výroba skleněné bižuterie na Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Všech osm také 30. června dospělo až ke složení závěrečné zkoušky. Vysokou motivovaností jen potvrdily, že vzdělávání ve sklářských oborech má v Libereckém kraji smysl nejen pro žáky, ale i jako jedna z oblastí dalšího vzdělávání.

Vzdělávací program k této profesní (dříve nazývané dílčí) kvalifikaci byl jedním z mnoha, které byly v ČR v těch měsících vytvářeny v projektu Ministerstva školství nazvaném UNIV 3. Desítky středních odborných škol se v něm učily analyzovat trh práce ve svých regionech, vytvářet potřebné vzdělávací programy pro dospělé, marketingově je ošetřit a poté je s prvními účastníky také prakticky ověřit v pilotních kurzech.

Podstatné bylo, že tyto kurzy byly pro účastníky bezplatné. Vytvořené a ověřené vzdělávací programy byly posléze zařazeny do databáze k dispozici všem vzdělavatelům.

Kurz bižuterie v jablonecké SŠ řemesel a služeb byl jedním z těch, který umožnil dospělým získat prakticky využitelné znalosti i kvalifikaci pro trh práce. Jeho osm účastnic se rekrutovalo např. z databáze Úřadu práce či z mateřské dovolené. „Jedna z nich se před několika lety v tomto oboru dokonce vyučila, ale dělala pak v životě něco úplně jiného a měla pocit, že vše zapomněla. Proto se přihlásila,“ vysvětloval ředitel školy Mgr. František Lufinka.

Tvarování u kahanu

Podle ředitele bylo praktickou náplní kurzu zvládnutí figurkářské techniky při výrobě skleněné bižuterie a techniky navíjených perlí: „Jde prakticky o tvarování skla u kahanu. Při výrobě se zpracovává tzv. kompoziční sklo hlavně ve tvaru tyčinek. Začíná se vytvářením jednoduchých tvarů, hlavně drobná zvířátka technikou vinutí u kahanu.“

Dalším krokem byla technika tažení, kde se vytvářejí složitější čtyřnohá zvířátka. Figurální motivy jsou podle Lufinky logickým vyústěním předchozích technik, kde se používá jejich kombinace: „Jedná se o postavy různých žánrů, anebo složitější a větší zvířecí motivy. Jednotlivé výrobky se nechávají chladnout ve skelné vatě, aby nehrozilo jejich praskání.“

Při výrobě vinutých perlí se zpracovává sklo taktéž u kahanu, kde se různá sklovina navíjí na tombakový drát, který je obalen kaolínem. „Používají se různé zdobící techniky pro originalitu každé perle. Po ukončení navíjení, zdobení se perle po vychladnutí stáhnou z drátu ve vodě a předávají se k další výrobě," dodává Lufinka.

Bižuterie má perspektivu

Přestože se propad skla a bižuterie před několika lety nezbytně projevil i v Libereckém kraji a na Jablonecku, jde podle ředitele Lufinky stále o ruční odbornou práci, v níž je každý výrobek originálem prodejným na trhu: „Kurz dospělým absolventům rozšíří možnost jejich uplatnění v oblasti výroby bižuterie, ruční tvorba umožňuje člověku si přivydělávat, anebo se v oboru i živit.“

Bižuterie a sklo jsou podle Lufinky stále perspektivní i jako širší obory s exportními ambicemi. „U nás na Jablonecku měla bohužel média nafouknutím problému svůj podíl na tom, že o vzdělávání ve sklářském průmyslu přestal být zájem,“ lituje Lufinka. Skupina Jablonex Group, která sdružovala bižuterní a sklářské podniky, se sice rozpadla, ale samostatné firmy podle slov ředitele stále žijí a mají vazby na trhy od Evropy, přes Ameriku po Rusko. „Kontrakty samozřejmě nejsou v takovém rozsahu, jako bývaly, ale trh se sklem rozhodně nezanikl,“ argumentoval Lufinka.  

Titulky jako „České sklo je mrtvé!“ přinesly podle ředitele jablonecké školy velký problém i pro samotné vzdělavatele. „Když se tohle objevilo a lidé si to přečetli v tisku, rodiče si okamžitě řekli, proč bych tam dával své dítě, když to takhle vypadá a není export. Přitom pravda zdaleka taková nebyla,“ řekl.

Situace, kdy se děti i s trojkami a čtyřkami bez problémů dostávají na studijní obory, je podle Fr. Lufinky dlouhodobě neudržitelná. Vzdělávání ve sklářských a bižuterních oborech je v této situaci na Jablonecku stále kvalitní alternativou.

"Například rockail (skleněné perličky) je dobrým vývozním artiklem. Firma PRECIOSA ORNELA má veškerou svoji výrobu dva roky dopředu vyprodanou a ročně ji zvyšuje o více než 10 procent, což je opravdu vysoké číslo,“ argumentoval Lufinka. Ta samá firma vyrábí v desenské sklárně (Desná v Jizerských horách) základní polotovary pro skleněnou bižuterii, a to skleněné tyčinky a tyče nezbytné pro další výrobu. 

Udržet obory živé

Oborům bižuterie se jablonecká škola nevěnuje pouze ve vzdělávání dospělých, ale má je zařazeny i v náplni svých učebních oborů. „Máme ke skleněné bižuterii také kovovou bižuterii, což je pasířská práce. Pasíř vytváří bižuterní výrobky spojováním různých druhů výlisků a dílů pomocí pájky a pájecí pistole. Jedná se např. o čelenky, poschoďové brože, náušnice, prsteny, celé bižuterní soupravy. Pracuje se zde technologii měkkého a tvrdého pájení,“ vysvětlil ředitel.

Vedle toho škola vyučuje i dvouletý obor Bižuterní výroba a umělecký obor Zlatník a klenotník. I přes útlum zájmu se tyto obory v Jablonci daří udržovat. „Nemáme v současnosti třeba 20 pasířů, ale vždy vytvoříme z těchto oborů například "trojtřídu". Všeobecné předměty mají totiž žáci stejné, až poté se dělí do pracovních skupin na speciální technologie svých oborů. Otevíráme tedy tyto obory každoročně, ale ne v takové míře, jak bychom si přáli,“ dodal Lufinka. 

Šanci udržet tyto obory, a pro ně i potřebnou personální kapacitu do doby, kdy se žáci z maturitních oborů opět ve větší míře začnou vracet k řemeslu, dalo škole podle slov ředitele právě i zapojení do projektu UNIV 3, a s tím spojené větší zaměření na vzdělávání dospělých.

„Pomáhá nám to udržet lidi, aby mi doslova neodešli ze školy. V situaci, kdy nemám v počátečním vzdělávání plně obsazené vzdělávací skupiny, bych zkrátka neměl na celý rok pro pedagogy práci. A když mi kvalitní člověk odejde do praxe, pak ho většinou velmi těžce sháním zpátky do školského systému,“ argumentoval ředitel.

Velká odezva se na možnost dalšího vzdělávání v UNIV 3 projevila také u samotných účastníků pilotáže. „Najednou zjistili, že v tomto rozsahu by je kurz stál 15 až 20 tisíc korun. To je velké pozitivum a jeden z důvodů, proč osmičlenná skupina žen skončila vzdělávání v plném počtu, v jakém do něj nastoupila. Nikdo nevypadl,“ oceňoval ředitel školy.

Vzděláváním dospělých se podle Lufinky jablonecká škola do jisté míry dále zviditelňuje. Připravenu tu měli pilotáž ještě v profesní kvalifikaci kovová bižuterie, chtěli také vzdělávat dospělé v části kvalifikace zlatník a klenotník. U ní je ovšem velká dotace 600 hodin, takže bylo třeba vzdělávání rozdělit do tří bloků po 200 hodinách. A přestože situace byla stále složitá, oceňoval ředitel Lufinka i pozitivní posun ve spolupráci s Úřadem práce, který vzdělávání dospělých lidí škole přineslo.