Projektovou činnost na školách nelze postavit na dvou osobách

Do poslední čtyřměsíční fáze vstoupil prodloužením do konce října 2015 projekt UNIV 3, který propojoval rekvalifikace s procesem tzv. uznávání nabytých znalostí a dovedností. Během něho došlo k zásadní změně vzdělávání i vzdělávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdělávání a efektivity jeho výsledků.

Finální hodnocení poznatků z předchozího průběhu projektu UNIV 3, před jeho prodloužením nezastírala vedle převažujících pozitiv projektu i problematické momenty tématu dalšího vzdělávání v ČR, které se během jeho řešení projevovaly.

Jedním z hlavních negativních poznatků, na kterém se koordinátoři projektu v krajích shodli, bylo malé procento zapojených „tahounů“ na školách. Tento efekt obecně vedl k přetěžování aktivních lidí. Jihomoravská projektová koordinátorka Mgr. Lenka Řeháková připomněla obecně platný princip, podle něhož je v institucích cca 16 procent aktivních tahounů, dále masa lhostejných zaměstnanců a zhruba patnáctiprocentní podíl negativních „škodičů“. To se podle ní zřetelně projevovalo i v projektu UNIV 3.

„Já myslím, že 16 procent je ještě velké procento. Znám školské prostředí velmi důvěrně za ta léta, a věděl jsem, že na školách se mohu spolehnout ne na 15 procent superaktivních lidí, ale na ještě o hodně méně,“ doplnil ji olomoucký koordinátor PadDr. Jiří Polášek.

Podle Řehákové už samotná projektová aktivita některé školy zcela vyčerpala – právě proto, že byla postavena na jedné nebo dvou osobách, které realizovaly další vzdělávání, zatímco převažovali učitelé, kteří se nechtěli zapojovat aktivně. „Přišla jsem o vůli přesvědčovat ty, kteří nechtějí, i když mohou…,“ podotkla jihomoravská koordinátorka. Rezervy jsou podle koordinátorů i po skončení projektu také v samostatnosti některých škol: „Myslela jsem si kdysi, že školy naučíme získávat zakázky z veřejného prostředí, že budou schopny získávat samoplátce. Není tomu úplně tak. Opravdu bych řekla, že bez Úřadu práce a bez projektů UNIV by na školách příliš dalšího vzdělávání nebylo,“ popsala Řeháková zkušenosti z Jihomoravského kraje.

Řada škol se podle koordinátorky stále orientovala na jediný subjekt, který s nimi spolupracuje pro rozvoj dalšího vzdělávání, tedy na Úřad práce. „Samoplátci jsou stále chráněný druh, příležitostně školy získávají komerční zakázky,“ podotkla Řeháková.

Lidé v první linii

Práci členů projektového týmu vysoko hodnotila emeritní hlavní manažerka projektu PhDr. Jana Bydžovská. Jak připomněla, šlo v projektech UNIV o souvislou práci od roku 2005, přičemž řada lidí do týmu nastoupila zejména v roce 2009 s projektem UNIV 2 KRAJE. „Nestává se tak často, aby lidé zvládli naprosto samostatnou práci s danou důvěrou, že ji budou poctivě vykonávat. Museli jste si získat důvěru ředitelů a vytvořit vazby na školy i a na představitele kraje. I když jsme vám stáli za zády, tak ta první linie byla vaše!“, konstatovala Jana Bydžovská.

Úřad práce – velký hráč

Podle koordinátorky z Kraje Vysočina Ivety Nemjové bude pro školy do budoucna podstatný postoj a přístup Úřadu práce: „Uvidíme, jak bude zakázka vypadat a co bude vyžadovat od těch, kteří budou podávat nabídky. Pokud tam nebudou požadavky jako v minulosti, že např. musí za poslední tři roky být v rekvalifikacích určitý obrat, což může školy vyřadit z tohoto soutěžení, pak si myslím, že by měly šanci uspět…“ Podle projektového koordinátora PaedDr. Jiřího Poláška z Olomouckého kraje je šest projektových roků včetně předchozího projektu UNIV 2 KRAJE doba dostatečně dlouhá na to, aby v kraji nastalo v dalším vzdělávání na školách prostředí, kde už by to mělo fungovat. „Nicméně není to vždy tak pravda,“ konstatoval, „zejména s novými školami bylo hodně práce. Pro ty, které nikdy rekvalifikace nedělaly, je to španělská vesnice…“ 

Také v řadě firem se podle něho stále projevuje minimální zájem v této oblasti na lidech pracovat: „Je to zbytečná námaha. Jednal jsem na několika firmách a zájem nebyl takový, aby do toho vstupovaly.“ V tomto kraji se zapojily dvě firmy - kovářství a hotel v Olomouci. „To byl takový bonus. Přitom byla v projektu skvělá příležitost, aby se lidé hlásili, aby do vzdělávání nebyli nahrnuli jen uchazeči z Úřadu práce,“ uvažuje koordinátor.

Práce pro vzdělávání dospělých přináší podle Poláška svoji volnost, variabilitu a možnosti, které v počátečním vzdělávání nejsou. Nezbytný je ale zájem a osobní motivace účastníků. Například v Libereckém kraji podle krajské koordinátorky Mgr. Gabriely Černé školy poukazovaly na slabou účast některých frekventantů kurzů rekrutovaných z Úřadu práce. Podobná zkušenost se objevila i v dalších krajích.

Podle hodnocení koordinátorů byl pro samotné školy a jejich pedagogy pozitivní i ekonomický efekt projektu. „Asi existovaly i školy, které šly do projektu zaplatit na část období nějaké pedagogy, ale budiž. Domnívám se, že počet škol, které v dalším vzdělávání vidí potenciál, převažoval,“ uvedl Ing. Lukáš Vaníček, koordinátor Ústeckého kraje.

Bližší informace o projektu UNIV 3 poskytnou:
Mgr. Renáta Drábová, hlavní manažerka projektu UNIV 3, NÚV Praha, tel.: 274 022 361
Ing. Jarmila Halouzková, zástupce hlavní manažerky pro PR projektu UNIV 3, tel.: 274 022 307
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
Tel.: 274 022 111
www.nuv.cz